Tři letouny byly sestřeleny nad Libinou v největší letecké bitvě nad Moravou
Do konce války chybělo něco přes půl roku a nad střední Moravou se schylovalo k největší letecké bitvě nad naším územím. Bylo to v neděli, 17. prosince 1944, kdy se nad Libinou střetl bombardovací svaz s německými stíhačkami. Dva spojenecké Liberátory a jedna německá stíhačka se za několik okamžiků zřítili k zemi kousek od obce.
Bombardéry letěly z Itálie přes území střední Moravy zaútočit na rafinerie syntetického benzínu v dnešním Polsku. Plánovači útoku nepředpokládali, že by se setkaly s větším odporem německé luftwaffe, takže se ani příliš neřešilo, že se díky špatnému počasí zpozdil stíhací doprovod bombardovacího svazu. Němci však o letadlech dobře věděli a nad Hanou si na ně počkali. Mezi Olomoucí, Prostějovem a Přerovem došlo k prvnímu útoku a k několika sestřelům. Další dva Liberátory pak stíhačky FW 190 a M109 sestřelili právě v oblasti Libiny.
Místo dopadu prvního bombardéru
První z letounů s označením 38, dostal zásah do křídla a spadl nedaleko lesní křižovatky silnic do Libiny, Václavova a Mladoňova. Ještě před pádem se podařilo posádce letounu těžce poškodit útočící Messerschmitt 109 a jeho pilot, poručík Kraft, musel vyskočit padákem. Letoun rovněž dopadl nedaleko Libiny a byl objeven až po roce 2000.
Při pádu bombardér odhodil několik pum, které spadly v tzv. Farském lese a krátery jsou zde dodnes znatelné. Celá posádka Liberátoru, čítající 11 mužů, při havárii zahynula.
Další díly z pořadu Technické památky si poslechěte ZDE ←
Druhý B 24 J, který je v historických materiálech zaznamenán i pod přezdívkou „Little Joe“ napadla rovněž palbou německá stíhačka. Po několika zásazích došlo z prostřelení kabiny, přičemž zahynuli oba piloti a navigátor. Neřízený a těžce poškozený letoun se poté zřítil u lesa nedaleko osady Václavov, kousek od Libiny.
Místo dopadu druhého bombardéru
Třem příslušníkům posádky vyskočit pomocí padáků a zachránit si život. Libina v té době patřila k velkým obcím s téměř výhradně německým obyvatelstvem. Letci tedy byli zakrátko zajati místní domobranou a odesláni do zajateckých táborů.
Těla mrtvých letců byla pochována na hřbitově ve Václavově, druhé posádky pak v Libině. Po válce byla těla exhumována a odvezena na centrální hřbitov do francouzských Mét, částečně i na národní hřbitov v Arlingtonu.
Pomník padlých v Libině
Přímo v Libině pak sestřelené letce připomíná pomník padlých. Mimo příslušníků domácího odboje a obyvatel, kteří padli v řadách Československého armádního sboru, zde najdeme i jména amerických obětí války. Dokonce i za minulého režimu se zde v čase výročí zastavovala delegace z amerického velvyslanectví, která si připomínala jejich hrdinství. Po opravě je dnes pomník umístěn na prostranství vedle místní knihovny a místní o něj s pietou pečují. Místa pádu letadel jsou dnes už neznatelná. Přesto se zde občas objeví letečtí nadšenci a připomínají si největší leteckou operaci II. světové války u nás.
Znáte z kalendáře Českého rozhlasu Olomouc pro rok 2023
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka