Tři letouny byly sestřeleny nad Libinou v největší letecké bitvě nad Moravou

16. prosinec 2023

Do konce války chybělo něco přes půl roku a nad střední Moravou se schylovalo k největší letecké bitvě nad naším územím. Bylo to v neděli, 17. prosince 1944, kdy se nad Libinou střetl bombardovací svaz s německými stíhačkami. Dva spojenecké Liberátory a jedna německá stíhačka se za několik okamžiků zřítili k zemi kousek od obce.

Bombardéry letěly z Itálie přes území střední Moravy zaútočit na rafinerie syntetického benzínu v dnešním Polsku. Plánovači útoku nepředpokládali, že by se setkaly s větším odporem německé luftwaffe, takže se ani příliš neřešilo, že se díky špatnému počasí zpozdil stíhací doprovod bombardovacího svazu. Němci však o letadlech dobře věděli a nad Hanou si na ně počkali. Mezi Olomoucí, Prostějovem a Přerovem došlo k prvnímu útoku a k několika sestřelům. Další dva Liberátory pak stíhačky FW 190 a M109 sestřelili právě v oblasti Libiny.

Místo dopadu prvního bombardéru

První z letounů s označením 38, dostal zásah do křídla a spadl nedaleko lesní křižovatky silnic do Libiny, Václavova a Mladoňova. Ještě před pádem se podařilo posádce letounu těžce poškodit útočící Messerschmitt 109 a jeho pilot, poručík Kraft, musel vyskočit padákem. Letoun rovněž dopadl nedaleko Libiny a byl objeven až po roce 2000.

Při pádu bombardér odhodil několik pum, které spadly v tzv. Farském lese a krátery jsou zde dodnes znatelné. Celá posádka Liberátoru, čítající 11 mužů, při havárii zahynula.

Další díly z pořadu Technické památky si poslechěte ZDE 

Druhý B 24 J, který je v historických materiálech zaznamenán i pod přezdívkou „Little Joe“ napadla rovněž palbou německá stíhačka. Po několika zásazích došlo z prostřelení kabiny, přičemž zahynuli oba piloti a navigátor. Neřízený a těžce poškozený letoun se poté zřítil u lesa nedaleko osady Václavov, kousek od Libiny.

Místo dopadu druhého bombardéru

Třem příslušníkům posádky vyskočit pomocí padáků a zachránit si život. Libina v té době patřila k velkým obcím s téměř výhradně německým obyvatelstvem. Letci tedy byli zakrátko zajati místní domobranou a odesláni do zajateckých táborů.

Těla mrtvých letců byla pochována na hřbitově ve Václavově, druhé posádky pak v Libině. Po válce byla těla exhumována a odvezena na centrální hřbitov do francouzských Mét, částečně i na národní hřbitov v Arlingtonu.

Pomník padlých v Libině

Přímo v Libině pak sestřelené letce připomíná pomník padlých. Mimo příslušníků domácího odboje a obyvatel, kteří padli v řadách Československého armádního sboru, zde najdeme i jména amerických obětí války. Dokonce i za minulého režimu se zde v čase výročí zastavovala delegace z amerického velvyslanectví, která si připomínala jejich hrdinství. Po opravě je dnes pomník umístěn na prostranství vedle místní knihovny a místní o něj s pietou pečují. Místa pádu letadel jsou dnes už neznatelná. Přesto se zde občas objeví letečtí nadšenci a připomínají si největší leteckou operaci II. světové války u nás.

Znáte z kalendáře Českého rozhlasu Olomouc pro rok 2023

Kalendář Českého rozhlasu Olomouc 2023: Tři letouny byly sestřeleny nad Libinou v největší letecké bitvě nad Moravou
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.