Boleslav Navrátil: Cikánské housle. Příběh o cikánské cti a bílém podraznictví
O cikánské cti, bílém podraznictví a taky o míře tolerance vypráví povídka ostravského prozaika Boleslava Navrátila Cikánské housle. Setkání s lidmi, kteří žijí jinak, se odehrává v době, kdy museli žít všichni stejně.
Krásným jazykem psanou povídku najdeme v knize s názvem Cesta slepého koně. V půvabných příbězích připomínající svou poetikou psaní Oty Pavla, se autor vrací do svého dětství a dospívání.
Boleslav Navrátil se narodil v roce 1941 v Černčíně u Vyškova a po maturitě na zemědělské škole začal pracovat v Ostravě jako novinář. Po roce 1968 byl však z politických důvodů propuštěn a k novinařině se mohl vrátit až po listopadu 1989. Spoluzakládal nezávislé noviny Moravskoslezský deník, kde se také posléze stal šéfredaktorem. Listu zůstal věrný i po změně majitele a dodnes čteme jeho jméno pod řadou výborných článků.
Na záložce přebalu knihy Cesta slepého koně, která vinou okupace v roce 1968 vyšla s třicetiletým zpožděním, čteme slova editora: V čase a věčnosti, která je v lidech a kolem nich, se tu a tam objeví někdo se zvláštním darem. Se schopností zjistit, že nedělní vítr nahoře v koruně kaštanu vane vesele. Takový je Boleslav Navrátil. Lidé kolem něj jsou trochu lepší, smutné příběhy krapet veselejší, modřiny méně bolí, kapce rosy se dostane zasloužené slávy a bezděčné gesto prozradí, co mělo zůstat skryto.
Poslouchejte v sobotu od 18:04 ve vysílání Českého rozhlasu Olomouc. Následně po dobu jednoho týdne zde na webu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu


Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?