Čechy na Přerovsku spojují svou historii s dávnou tvrzí

23. březen 2023

Osady jménem Čechy najdeme na mnoha místech České republiky. Pojďme dnes společně do menší obce Čechy na Přerovsku, která je zajímavá především bohatou historií.

Najdeme ji na pravém břehu řeky Moštěnky jihovýchodně od Přerova, při silnici směřující do Bystřice pod Hostýnem. Své jméno dostala podle jazyka původních osadníků, kteří pravděpodobně mluvili slovanským jazykem. Tuto myšlenku může potvrzovat existence nedaleké osady Prusy, která by mohla naznačovat německou národnost zdejších osadníků, kteří se usazovali v jednotlivých osadách i podle toho, jak byli schopni si porozumět.

Nejstarší písemná zmínka o vesnici Čechy pochází z roku 1358 a pochází z olomouckých zemských desek. V nich je zapsán prodej majetku Václavem z Čech Filipovi z Penčic. Podle odborníků byl právě Václav z Čech pravděpodobným stavitelem tvrze, která stávala podle prvorepublikových průzkumů v jihozápadním cípu dnešního velkého dvora. Dnes jsou na místě tvrze zahrádky.

Centrum obce s historickou zvonicí z 18. století

Majitelé Čech byli povinováni vojenskou službou při přerovském hradu. Později se držitelé vsi střídali. Za držení Čech vladyckým rodem z Kokor na přelomu 15. a 16. století zaniká stará tvrz a majitelé staví tvrz novější, umístěnou severněji přímo v areálu dnešního dvora. V té době, v roce 1561, máme také první jasnou písemnou zmínku o tvrzi v Čechách.

S koncem vlády Kokorských tvrz upadá a stává se spíše hospodářským objektem. Noví majitelé většinou v obci nebydleli a spravovali ji z jiných míst. V roce 1599 byly Čechy připojeny k domaželickému panství a roku 1687 se celé staly majetkem hrabat z Oppersdorfu. Tím se staly součástí dřevohostického dominia, kde zůstaly až do konce patrimoniální správy.   

Jeden z křížů v obci

Vrchnostenskou moc zajišťoval v Čechách od roku 1747 rychtář, kdy je zde prvně zmíněna zákupní rychta. Poddaní, tedy obyvatelé obce se odpradávna živili zejména zemědělstvím. Pro zpracování úrody byl na západním okraji obce vybudován mlýn, napájený náhonem od Domaželického jezu. Vesnice byla spíše menší, počet obyvatel se pohyboval kolem 320 duší. Na počátku 20. století se počet obyvatel téměř o 200 zvýšil. Panský dvůr byl postupně přestavován do nynější podoby. Kromě dvora v obci patřil do Čech také druhý hospodářský dvůr na kopcích nad levým břehem řeky Moštěnky. Nese jméno Marianov a dnes se kolem můžeme setkat s jezdci na koních.

Kříž na výpadovce směrem k Želatovicím

Obec zůstala vesměs zemědělskou vsí i po II. světové válce. Kromě tradičních plodin je zde dodnes velmi výrazně zastoupeno pěstování chmele. Velká číst pozemků jižně od obce jsou dnes chmelnice. V roce 1964 obec na čas ztratila samostatnost a byla připojena pod správní celek se sídlem v Domaželicích. V roce 1990 se vesnice ale zase osamostatnila.

Významnou památkou Čech je zděná patrová zvonice, kterou najdeme uprostřed obce na návsi. Byla postavena ve druhé polovině 18. století a přednedávnem opravena. Ve zvonici najdeme s bronzový zvon odlitý v roce 1759 ve zvonařské dílně mistra zvonaře Wolfganga Strauba v Olomouci. V samotné obci nikdy nebyla farní správa. Obec byla přifařena do sousedních Domaželic.

Centrum obce s historickou zvonicí z 18. století

Další zajímavou drobnou památkou je pomník obětem světových válek z roku 1920, který nese zajímavý pískovcový reliéf. Pro turisty je hendikepem, že přes Čechy nevede žádná turisticky značená trasa a ani cyklisty poměrně úzká a hodně frekventovaná silnice přes obec příliš neláká.

Koupaliště je jedním z taháků obce hlavně v létě

Přesto, zejména v letních měsících stojí za to do obce zavítat. Je zde totiž vynikající koupaliště s dvěma dětskými a padesátimetrovým bazénem pro dospělé a spoustou atrakcí. Milovníci přírody mohou v jeho těsné blízkosti obdivovat areál bývalého sokolského cvičiště, který dnes zdobí mnoho vzácných dřevin vysazených v době jeho vzniku.

autor: kbz
Spustit audio