Přestavlky měly hradiště tvrz, zámek i klášter

Zámek v obci bohužel není přístupný veřejnosti
Zámek v obci bohužel není přístupný veřejnosti
0:00
/
0:00

Archeologické nálezy potvrzují, že krajina kolem Přestavlk na Přerovsku byla osídlena už od doby kamenné. Z doby bronzové nám zde dávný předek zanechal poklad v podobě bronzového depotu a krajinu obývali i dávní Keltové v době železné. Už v 10. století bylo na kopci nad obcí hradiště, kterému se dodnes říká Švédské šance. Není se co divit, že obec v zemědělské a velmi přívětivé krajině má dlouho také v listinách popsanou historii.

Ta počíná v roce 1264, kdy přerovský purkrabí věnoval polovinu Přestavlk vizovickému klášteru, kdežto druhou polovinu vlastnili vladykové z Přestavlk. Ti obec v roce 1347 převedli obec na Jakuba z Dobrčic.

Alianční erb Magnisů  a Lichtenštejnů-Kastellkornů v průčelí zámku

Říká se, že se vesnice původně jmenovala Tršaly a prý stála blíže k řece Moštěnce. Obec však trpěla záplavami a tak se místní rozhodli postavit ji výše na úbočí Holého kopce. Nové osada dostala jméno Přestavělky a o tohoto jména k k Přestavlkům byl jen kousek.

Ve 13. století patrně už stávala ve vesnici tvrz, kterou zmiňují písemné prameny až v roce 1531. Existovala až do třicetileté války, kdy nejprve sloužila jako předsunuté stanoviště Švédům a následně byla zničena.

Brzy se však měnil majitel Přestavlk. Roku 1683 obec koupil nově povýšený hrabě Ferdinand Magnis. Jeho syn, hrabě Antonín Magnis, postavil v obci barokní zámek. Podle historiků měl být zámek postavený kolem roku 1760. Vzhledem k aliančnímu znaku na průčelí zámku, který zobrazuje společné atributy Magnisů  a Lichtenštejnů-Kastellkornů, se dá předpokládat, že jeho stavba byla zahájena už za Maximiliana Filipa Ferdinanda z Magnis, který se oženil s Marií Karolínou Lichtenštejn – Kastellkorn.

V Přestavkách byl donedávna k vidění i tento zelený zlobr.JPG

Rod Magnisů vlastnil zámek až do 19. století. V roce 1863 je koupil olomoucký arcibiskup kardinál Bedřich Fürstenberk, který v zámku zřídil klášter pro řád Voršilek, vypovězených z Pruska. Řádové sestry pečovaly o vzdělání místních obyvatel a tak zde záhy zřídily německou dívčí školu. V ryze českém kraji se však neujala a v roce 1908 její prostory obsadila česká měšťanka.

V roce 1893 si v obci postavili obyvatelé obce i školu obecnou. Do té doby chodily děti do Staré Vsi. Tam byly Přestavlky také přifařeny. Na samotném zámku byla v polovině 18. století vybudována kaple Nanebevzetí Panny Marie, zaklenutá kupolí. Na návsi pak stávala kaplička s věžičkou a zvonicí. K zámku patřil do roku 1868 i pivovar, který však toho roku zanikl.

Nad vesnicí, u cesty do Říkovic, stával také větrný mlýn postavený již v roce 1720.  Na návsi pak stojí také pomník padlým v I. světové válce. Kromě něj najdeme ve vesnici drobné památky. Kříž postavený obcí, sochu sv. Jana u zámku z roku 1722 a také sochu sv. Vincence z Pauli z roku 1774.

Zámek bohužel není veřejnosti přístupný. Po znárodnění sloužil jako sklad zdravotnického materiálu a dnes na využití čeká. Naopak původní krajinářský park je dodnes využíván obyvateli obce, stejně jako zámecká kaple, která se stala duchovním centrem celé vesnice.