Česká Ves byla obcí přadláků, zlatokopů, čarodějnic i loupežníků
Česká Ves patří k největším obcím Jesenicka. Své jméno, uváděné už v první listině o obci nese patrně díky slovanskému nebo přímo českému obyvatelstvu, které tuto vesnici zakládalo. Bližší informace o tom však už dnes nemáme.
Přes svou polohu v hlavní sídelní oblasti Jesenicka, tedy při řece Bělé je Česká Ves zmiňována v historických pramenech poměrně pozdě. Není to však proto, že by tato část údolí byla před rokem 1416 neobydlená. Větší část osady totiž byla součástí původní velké obce Waltersdorf, která se následně rozdělila na čtyři části.
Prvním známým majitelem obce byl jakýsi Hynek Muščín, který je uváděn jako stoupenec Jana Husa. Je tedy s podivem, že ve zmíněném roce 1416 předal svou držbu vratislavskému biskupovi a sám na ni seděl už jen jako správce. V této pozici jej vystřídali různí další drobní držitelé až do roku 1453, kdy si biskup ponechal obec pod svou osobní správou.
Další správci a držitelé majetku v obci byli v roce 1510 vystřídání podnikatelským rodem Fuggerů. V té době se obnovila těžba a prospekce zlatých rud na úbočí Zlatého chlumu a ves dostává nové obyvatele, patrně horníky povolané do kraje těžaři.
V roce 1547 se Jeseník stal stolním statkem biskupství a Česká Ves je nadále uváděna jako jeho nedílná součást. Ještě těsně před třicetiletou válkou najdeme v soupisu zdejších obyvatel česká jména. Přestože se třicetiletá válka obce nedotkla, své oběti zde sedmnácté století našlo. Právě Česká Ves byla nejvíce postiženou vesnicí Jesenicka při čarodějnických procesech. Na hranici nebo katově špalku skončilo šestnáct lidí.
V 18. století máme zprávy o lupičské bandě rodiny Priessnitzů z České Vsi, která přepadala pocestné. Eliáš Priessnitz za to údajně zaplatil životem na popravišti ve Vidnavě.
Pozoruhodné je, že rodina Priessnitzů byla také správcem zdejšího šoltéství. Bylo tomu v roce 1713, kdy převzal Kašpar Priessnitz zdejší rychtu poprvé uváděnou už v roce 1547. Správu obce měl v rukou až do roku 1840.
Na počátku 19. století už měla Česká Ves 1434 obyvatel. Jejich hlavním zdrojem obživy bylo zemědělství, práce v lese a přadláctví., Ne náhodou právě zde vrchnost zřídila přadláckou školu.
Obecná škola zde existovala už kolem roku 1795, kdy se vyučovalo v soukromých domech. V roce 1804 pak byla v České Vsi postavena první školní budova.
Česká Ves patřila od počátku své existence do jesenické farnosti. Už v roce 1695 byla v obci postavena kaple zasvěcená sv. Dominiku. Tu v roce 1795 přestavěli do podoby menšího kostelíka. Místní tak chtěli dosáhnout zřízení vlastní fary, ale to se jim nepodařilo. Další pokus o zřízení farnosti a postavení nového kostela proběhl v České Vsi v roce 1910. Byl zde ustaven katolický spolek, který dokonce získal od Sofie Otte v roce 1912 pozemek pro stavbu farního chrámu. Jenže vypukla 1. světová válka a tento záměr opět skončil v šuplíku.
Nový kostel tak byl postaven až v roce 1929. K výstavbě byl přizván architekt Anton Schneider a díky jeho práci se podařilo zajistit i zřízení nové farnosti.
To už byla Česká Ves kromě zemědělské osady také obcí průmyslovou. Kromě menších podniků zde dodnes zaujímá hlavní místo zdejší řetězárna založená v roce 1895. Obcí začal projíždět i vlak a vypadalo to na slavnou budoucnost. Bohužel válečné události vše zhatily a následný odsun původních obyvatel vše dokonal. Naštěstí se vesnici podařilo brzy dosídlit a díky průmyslu se brzy stala opět jednou z nejlidnatějších a nejvíce prosperujících obcí Jesenicka. Kromě toho má i krásné okolí, které rozhodně stojí za procházku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
