Chropyňských rybníků bývalo v minulosti mnohem více než dnes

29. únor 2024

Území kolem Chropyně je odpradávna zasvěceno vodě, nachází se v oblasti nivy řeky Moravy, v oblasti ramene, kterému se říká Divoká Bečva. Je to jeden z posledních neregulovaných toků v této lokalitě.

Chropyňské rybníky se rozlévaly v místech, která byla odpradávna krajem mokřadů. Kdy se začaly stavět, není přesně známo, snad v 15. století. Na zakládání rybníků se podílela zdejší vrchnost, která hleděla využít mokřadní pozemky, jež se nehodily k zemědělskému podnikání, nějakým smysluplným způsobem. A tak budovala soustavu rybníků podobně, jako tomu bylo v jiných oblastech. Rybníků tu nebylo rozhodně málo. Byly napájeny strouhami z levého ramene Moravy, které bylo po regulaci v roce 1780 přejmenováno na Malou Bečvu. Podle potřeby dokázala tehdejší obsluha rybníků velmi účinně regulovat jak výšku hladiny, tak také přítok čerstvé vody. 

Rákosí kdysi pokrývalo celý rybník

Významné období zdejšího rybníkářství trvalo prakticky až do třicetileté války, kdy začalo toto podnikání upadat. Počátkem 18. století bylo už zanedbáno natolik, že většina zdejších rybníků natrvalo zanikla. V podstatě téměř všechny, kromě Hejtmana a Zámeckého rybníku, jemuž se také říkalo Starý rybník.  Nejstarším rybníkem v Chropyni opravdu je, ale rozhodně nebyl největším. V roce 1860 měl rozlohu asi 28,4 ha a prý sahal až ke staré silnici do Skaštic. Napájí jej strouha z Bečvy od, Chropyňského mlýna, která je vedena v korytě pod silnicí. Tento rybník je dnes národní přírodní památkou, protože je jedním z významných biotopů a hnízdišť vodních ptáků. Kromě racků chechtavých zde potkáme i labutě, rákosníky, čírky, lysky, potápky, ledňáčka či bukáčka malého. Z dravců rybník navštěvují volavky, orlovec říční či moták pochop.   

Zámecký rybník je vyhlášen Národní přírodní památkou

Jsou tu i významná rostlinná společenstva. Měli bychom rozhodně zmínit kotvici plovoucí, což je pozoruhodná rostlina, která má poživatelný plod, dokonce v dobách bídy prý sloužil zdejším lidem jako náhražka obilí. Rybník je dnes obklopen rákosovým porostem a bývaly doby, kdy byl rákosem celý zarostlý. Při posledním čištění bylo vytěžené bahno nahrnuto doprostřed a vznikl tam krásný ostrov, který slouží hnízdění ptáků a je veřejnosti nepřístupný. K rybníku se dostaneme od zdejšího zámku po úzké cestičce a posezení zde je doslova balzámem na nervy. 

Najdeme zde i pozorovatelnu ptactva

Vraťme se však do dob historických, kdy těch rybníků zde bylo přece jen mnohem více. Jedním z těch velkých byl například rybník Hejtman, který je v listinách poprvé připomínán již v roce 1507. Dalším rybníkem byl Haltýř, jenž sloužil zejména jako sádka pro ryby, které zde musely být po výlovu uloženy, aby ztratily svou bahenní příchuť. Dalším, nepříliš velkým rybníkem byl Hanuš, který ležel nad Záříčím, což je osada, která leží nedaleko od Chropyně. Dalšími rybníky byly Nadjímač, Bedrýč, Vlkošský rybník, Plešovský rybník, Kuchyněk či rybníčky nad pivovarem, které zřejmě sloužily jako zásoba vody i pro vyřezávání ledu na chlazení. Zmínit musíme i Černé jezero, které se rozkládalo po obou stranách silnice do Kyselovic, za dnešní Novou hájovnou. Mnoho zdejších rodin se živilo rybařením, což trochu svědčí o tom, že zdejší rybníky, ale také třeba řeka Morava či Bečva bývaly na ryby docela bohaté. 

K vodním památkám Chropyně patří i zdejší minerální pramen

A co ještě nám zde po dávné rybníkářské slávě zůstalo? Třeba akvadukt nazývaný zde Koryto, který převádí vodu mlýnského náhonu z Malé Bečvy přes tok potoka Svodnice či nedaleké rybářské sádky u rybníka Hejtman. A také krásné procházky kolem rybníků, které můžeme chropyňským jen a jen závidět.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.