Chropyňských rybníků bývalo v minulosti mnohem více než dnes
Území kolem Chropyně je odpradávna zasvěceno vodě, nachází se v oblasti nivy řeky Moravy, v oblasti ramene, kterému se říká Divoká Bečva. Je to jeden z posledních neregulovaných toků v této lokalitě.
Chropyňské rybníky se rozlévaly v místech, která byla odpradávna krajem mokřadů. Kdy se začaly stavět, není přesně známo, snad v 15. století. Na zakládání rybníků se podílela zdejší vrchnost, která hleděla využít mokřadní pozemky, jež se nehodily k zemědělskému podnikání, nějakým smysluplným způsobem. A tak budovala soustavu rybníků podobně, jako tomu bylo v jiných oblastech. Rybníků tu nebylo rozhodně málo. Byly napájeny strouhami z levého ramene Moravy, které bylo po regulaci v roce 1780 přejmenováno na Malou Bečvu. Podle potřeby dokázala tehdejší obsluha rybníků velmi účinně regulovat jak výšku hladiny, tak také přítok čerstvé vody.
Významné období zdejšího rybníkářství trvalo prakticky až do třicetileté války, kdy začalo toto podnikání upadat. Počátkem 18. století bylo už zanedbáno natolik, že většina zdejších rybníků natrvalo zanikla. V podstatě téměř všechny, kromě Hejtmana a Zámeckého rybníku, jemuž se také říkalo Starý rybník. Nejstarším rybníkem v Chropyni opravdu je, ale rozhodně nebyl největším. V roce 1860 měl rozlohu asi 28,4 ha a prý sahal až ke staré silnici do Skaštic. Napájí jej strouha z Bečvy od, Chropyňského mlýna, která je vedena v korytě pod silnicí. Tento rybník je dnes národní přírodní památkou, protože je jedním z významných biotopů a hnízdišť vodních ptáků. Kromě racků chechtavých zde potkáme i labutě, rákosníky, čírky, lysky, potápky, ledňáčka či bukáčka malého. Z dravců rybník navštěvují volavky, orlovec říční či moták pochop.
Jsou tu i významná rostlinná společenstva. Měli bychom rozhodně zmínit kotvici plovoucí, což je pozoruhodná rostlina, která má poživatelný plod, dokonce v dobách bídy prý sloužil zdejším lidem jako náhražka obilí. Rybník je dnes obklopen rákosovým porostem a bývaly doby, kdy byl rákosem celý zarostlý. Při posledním čištění bylo vytěžené bahno nahrnuto doprostřed a vznikl tam krásný ostrov, který slouží hnízdění ptáků a je veřejnosti nepřístupný. K rybníku se dostaneme od zdejšího zámku po úzké cestičce a posezení zde je doslova balzámem na nervy.
Vraťme se však do dob historických, kdy těch rybníků zde bylo přece jen mnohem více. Jedním z těch velkých byl například rybník Hejtman, který je v listinách poprvé připomínán již v roce 1507. Dalším rybníkem byl Haltýř, jenž sloužil zejména jako sádka pro ryby, které zde musely být po výlovu uloženy, aby ztratily svou bahenní příchuť. Dalším, nepříliš velkým rybníkem byl Hanuš, který ležel nad Záříčím, což je osada, která leží nedaleko od Chropyně. Dalšími rybníky byly Nadjímač, Bedrýč, Vlkošský rybník, Plešovský rybník, Kuchyněk či rybníčky nad pivovarem, které zřejmě sloužily jako zásoba vody i pro vyřezávání ledu na chlazení. Zmínit musíme i Černé jezero, které se rozkládalo po obou stranách silnice do Kyselovic, za dnešní Novou hájovnou. Mnoho zdejších rodin se živilo rybařením, což trochu svědčí o tom, že zdejší rybníky, ale také třeba řeka Morava či Bečva bývaly na ryby docela bohaté.
A co ještě nám zde po dávné rybníkářské slávě zůstalo? Třeba akvadukt nazývaný zde Koryto, který převádí vodu mlýnského náhonu z Malé Bečvy přes tok potoka Svodnice či nedaleké rybářské sádky u rybníka Hejtman. A také krásné procházky kolem rybníků, které můžeme chropyňským jen a jen závidět.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
