Císařov vznikl na bývalých klášterních pozemcích z rozhodnutí Josefa II. na konci 18. století
Niva řeky Moravy nad soutokem s Bečvou je krajem velmi úrodným, kde se lidé usazovali od pravěku. Kupodivu, na místě obce Císařov ještě na mapě z poloviny 18. století najdeme jen pole a hospodářský dvorec patřící k Citovu. Historie této obce se totiž začala psát až později, v roce 1772.
Vraťme se do druhé poloviny 18. století. Císař Josef II. v té době ruší v rámci svých osvícenských reforem jeden klášter za druhým a 20. března roku 1772 vydal příkaz ke zrušení konventu sester dominikánek u sv. Kateřiny v Olomouci. Nešlo jen o rozpuštění klášterního společenstva, ale také o konfiskaci poměrně velkého pozemkového majetku kolem řeky Moravy a Bečvy.
Pozemky se staly součástí tzv. náboženského fondu, tedy de facto státu, ale aby z nich stát něco měl, muselo se na nich hospodařit. V roce 1775 fond rozhodl, že se půda někdejšího citovského statku mezi Citovem a Rokytnicí rozparceluje a nabídne zájemcům pocházejícím ze selského stavu. Byla stanovena také podmínka, že noví nájemci pozemků se zde musí usadit a vytvořit novou osadu.
Za své příděly měli platit vrchnosti nájem s tím, že příděly časem přejdou do dědičné držby. V roce 1785 byla parcelace pozemků skutečně dokončena a na zelené louce byla vytýčena nová obec s padesáti stavebními parcelami.
I dobové zprávy nám o ní říkají, že je vyměřena velmi symetricky, a i když novodobé úpravy ledacos z původních dispozic obce smyly, dodnes zde najdete domy, které stojí naproti sobě a podobají se jako vejce vejci. Tak vznikla obec, která původně měla nést název Joseflust, tedy Josefova radost. Místní obyvatelé ovšem dávali přednost pojmenování Císařův ostrov, z čehož se postupně vyvinulo zkrácené jméno Císařov.
Za letopočet založení vesnice tak považujeme rok 1785. Místní lidé se v bohaté a úrodné krajině snažili vybudovat vesnici, jak se patří. V čele obce stával vrchností jmenovaný rychtář. Zajímavé je, že nájemci nebyli povinováni robotou, byli však zavázáni pečovat o cesty a příkopy v obci a okolí.
Shoda s vrchností trvala až do roku 1827, kdy Jan a František Pauspertlové, vladykové z Drachenthalu, koupili od náboženského fondu Císařov, Citov a Brodek. Císařovským sice potvrdili všechna práva, ovšem, zvýšili odvody. Spor mezi vrchností a obcí trval až do roku 1865, kdy soudy definitivně rozhodly ve prospěch obce a jejich obyvatel.
Už při stavbě vesnice byla na návsi postavena dřevěná zvonice. Její existenci nařizoval už tereziánský požární patent. Tu později, v roce 1893 nahradila dnešní kaple sv. Josefa, sv. Anny a sv. Jáchyma.
Obec byla a dodnes je přifařena do sousedního Citova. Už v roce 1795 byla z bývalého kláštera Hradisko přemístěna do Císařova socha svaté Anny Samotřetí, která byla zhotovena roku 1739 Andreasem Zahnerem.
Kromě kaple a sochy najdeme dnes v Císařově ještě další zajímavé stavby. Památkově chráněný je statek č. p. 45 z konce 18. století, který je výborně zachovanou stavbou lidové architektury. V letech 1874-1876 byla v Císařově postavena vlastní školní budova, přestavěná v roce 1914. Do té doby chodily místní děti do školy do Citova. Další pozoruhodnou památkou je v roce 1900 vztyčená socha Panny Marie Lurdské.
Po roce 1850 byla obec zařazena do politického i soudního obvodu okresu Přerov. Kromě řemesel se zde lidé zabývali zejména zemědělstvím a charakter zemědělské obce si Císařov zachoval dodnes a to i přesto, že katastr vesnice není velký, pouhých 299 hektarů. Vesnice je opravdu malebná a skvěle zapadá do hanácké krajiny, zdejších 323 trvale žijících obyvatel by vám to patrně rádo potvrdilo.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
