Dezinformace o nemoci covid-19 se šíří rychle, mapují je odborníci z projektu E-Bezpečí
Jejich průzkum, který probíhal na přelomu listopadu a prosince 2020, sledoval první i druhou vlnu epidemie. Kamil Kopecký a Dominik Voráč potvrzují, že většina falešných zpráv do České republiky přichází ze zahraničí. A zdůrazňují, že je potřeba informace ověřovat.
Třeba tu o chřipečce, spiknutí elit, umělém vyvolání hospodářské krize, nové biologické zbrani, o spojení nemoci covid-19 se sítěmi 5. generace, léčbě slivovicí, pozitivním působení česneku a medu, preventivním užívání antibiotik, vkládání čipů do nosů apod.
Žijeme v době infodemie, tedy informační pandemie. Jsme zahlceni zprávami. Těžko se orientujeme, navíc prý špatným zprávám věnujeme více pozornosti. „Určitě pomůže vybrat si nějaké důvěryhodné zdroje,“ radí Kamil Kopecký.
„To, co chceme slyšet, si obvykle neověřujeme a nehledáme jiné názory. Nesmíme ale pracovat s dojmy,“ je přesvědčený Dominik Voráč z olomoucké pedagogické fakulty. Mediální gramotnost znamená umět odlišit pravdivé od nepravdivého, orientovat se ve světě internetu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
