Ještě před osmi lety jsem byl hrozně zimomřivý, říká mistr v zimním plavání a vášnivý otužilec Lubomír Líbal
Mnoho lidí ráno nezačne fungovat bez kávy nebo bez toho, aniž by si zacvičili. Jak to mají otužilci? „Ti mají potřebu zjišťovat, jaká je teplota vody v nejbližším okolí,“ usmívá se Lubomír Líbal, několikanásobný vítěz Českého poháru v zimním plavání, nositel plaveckých mistrovských titulů, předseda plaveckého oddílu ve Šternberku a především otužilec.
Studenou vodu kdysi nesnášel, dnes se pro něj otužování stalo životním stylem a drogou. „Byl jsem plavec a pamatuji si, že jsme byli na soustředění v létě na venkovním bazénu a mám fotku, kde jsem se klepal jak osyka. Říkal jsem si: Chlad mi nesedí, to je můj nepřítel. Postupem času jsem si ale k vodě vybudoval takový vztah, že i když mi chlad vadil, tak jsem byl motivován plavat ve studenější a studenější vodě, až jsem se dopracoval k dnešnímu stavu,“ zmiňuje Líbal.
Pravidelné vystavování těla chladu (studené sprchy, koupele, pobyt venku) totiž slouží pro posílení imunity, psychické odolnosti a celkové vitality, odbourání stresu, zlepšení krevního oběhu a nálady. Ale to vše postupně a s respektem k tělu. Nejde jen o fyzickou aktivitu, ale i o změnu myšlení a překonávání vlastní komfortní zóny.
Otužování je sice zdravé, ale ne pro každého. Lidé trpící některými onemocněními by se ho měli vyvarovat, nebo se o něm poradit s lékařem. A pokud se otužovat opravdu začnete, měli byste přísně dodržovat určitá pravidla pro vlastní bezpečnost. Předně, jak říká Lubomír Líbal: „Nikdy se nechoďte do volné přírody otužovat sami!“
Postupně jsem si k vodě vybudoval takový vztah, že i když mi chlad vadil, tak jsem byl motivován plavat ve studenější a studenější vodě.
Lubomír Líbal
Co dalšího musíme vědět, pokud chceme začít s otužováním? Jaké roční období je nejvhodnější? A jaký postup zvolit? Na jakých akcích se s otužilci můžete setkat?
Poslechněte si Dobrou radu s otužilcem Lubomírem Líbalem.
Všechny hosty a rozhovory z pořadu Větrník najdete i na webu Českého rozhlasu Olomouc nebo v podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify, Google Podcast nebo Apple iTunes.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.