Dítě, které nemůže žít v biologické rodině, může vyrůstat v rodině náhradní

Náhradní rodinná péče má několik forem – osvojení, poručnictví a pěstounskou péči. „Tou se v olomouckém sdružení ISIS, které podporuje a doprovází náhradní rodiny, zabýváme především,“ říká sociální pracovnice Žaneta Smejkalová.

Pěstounskou péči známe dlouhodobou a na přechodnou dobu. Je určená především dětem, o které se jejich biologičtí rodiče nemůžou, nechtějí, nebo neumějí postarat. Dítě pak může být svěřeno do pěstounské péče fyzické osobě nebo do společné pěstounské péče manželů.

Lidé, kteří uvažují o pěstounství, by si o tomto tématu měli promluvit v celé široké rodině. „Přijetí dítěte, které mnohdy prošlo různými traumaty a těžkostmi, s sebou přináší i spoustu náročných situací, se kterými je potřeba dopředu počítat,“ zdůrazňuje psycholog Jiří Smejkal.

Jde často o děti s ranným vývojovým traumatem, které zažily spoustu zklamání. „Mají narušenou vazbu s blízkou osobou, a proto jsou od prvopočátku nedůvěřivé k vytváření dalších vztahů,“ upřesňuje Žaneta Smejkalová. „Mnohdy ale maminky k dispozici jsou, jenže nejsou schopné fungovat tak, jak by měly. Takže se mezi nimi a dětmi vytvářejí negativní vazby,“ doplňuje Jiří Smejkal.

Dítě v pěstounské péči dostává všechny informace od počátku. Ze zákona má totiž pěstoun povinnost udržovat kontakt s biologickou rodinou dítěte.