Dnešní tvář Kamenné ovlivnil vznik průmyslové drátovny

Kamennou prochází turistická trasa na Bradlo a Bílé kameny
Kamennou prochází turistická trasa na Bradlo a Bílé kameny
0:00
/
0:00

Obec Kamenná leží v úžlabině pod masívem, kterému vévodí vrchol Bradla. Přestože střední nadmořská výška obce se pohybuje jen kolem 390 metrů, je zejména v zimě Kamenná díky podnebí spíše podhorskou obcí. A také průmyslovou a právě průmysl změnil navždy tvář současné obce.

Jméno obce i v německém tvaru Steine napovídá, že je obec nutno spojovat s kamením, nebo spíše s kamenolomy, kterých zřejmě bylo v okolí povícero. Této hypotéze napovídá i zobrazení skály na staré obecní pečeti.

V době první písemné zmínky z roku 1385 patřila Kamenná k hradu Brníčku a s ním, jako tzv. rohelské Zálesí, v roce 1446 připadla k panství zábřežskému. Po třicetileté válce mizí mnohá česká jména místních obyvatel i tratí v okolí obce a nastává věk německé Kamenné, který trval až do roku 1945. Byla to součást německého osídlení zasahujícího na Zábřežsko z Uničovska. Není divu, že národnostní slavnosti, které na blízkém Bradle probíhaly, byly umísťovány Čechy nad Lipinkou a Němci právě nad Kamennou

Kaple z poloviny 18. století je jednou z mála památek v obci

I když je Kamenná dnes považována za středně velkou vesnici, v minulosti patřila spíše k těm menším. Podle lánového rejstříku z roku 1677 zde žilo pouhých 17 usedlíků. I v roce 1834 zde žilo jen 408 obyvatel.

Zajímavostí obce je, že je téměř navlas stejně vzdálená od Šumperka, Zábřeha, Uničova i Mohelnice. Tato vzdálenost od center možná vedla k rozvoji zdejšího průmyslu. Z domácí výroby, tkalcovství a zejména výroby různých sít, vyšel i zakladatel zdejšího průmyslu Johann Anderlischka, který v roce 1873 zakládá v Kamenné první manufakturu na výrobu drátěných výrobků. Dědic firmy Johann II. se oženil s dcerou svého strýce Jeronýma, který podobnou továrnu vlastnil nedaleko Vídně a v roce 1873 založil skutečnou továrnu, která za pět let zaměstnávala už přes 50 lidí z okolí.

Nejstarší část drátovny pamatuje ještě počátky strojní výroby pletiv a sít

Johann Anderlitschka byl pokrokový podnikatel, a tak pořizoval nejmodernější stroje na tkaní drátu. Tím se stal největším producentem drátěného zboží v okolí. Kromě pekařských sít, sítí proti hmyzu, rohožek, drátěnek do postelí, lapačů jisker ze železa i barevných kovů, vyráběl i plotová pletiva, brány, mříže, drátěné koše a provozoval i uměleckou a zámečnickou dílnu. Své výrobky vyvážel po celé monarchii i do zahraničí. Továrna přežila i útlum odbytu po zániku monarchie a fungovala až do konce války. Poté byla znárodněna, ale výroba zde pokračuje dodnes.

Někdejší kartonážka byla později přestavena na kulturní centrum obce

Rodina Anderlitschků zdaleka nebyla jediná, kdo začal v Kamenné průmyslově podnikat. V roce 1908 zde dokonce vzniká i menší kartonážka, nicméně právě drátovna proměnila tvář obce. Ze zemědělské enklávy se stala průmyslová osada se vším, co k tomu patří.

Kamenná taková zůstala i po roce 1945, kdy byli zdejší Němci vysídleni. Už za války nahradily odvedené německé dělníky pracovní posily z okolních českých obcí, a ti také vesnici záhy dosídlili. Už krátce po vzniku továrny zde vzniká dělnická zástavba, byť klasická kolonie zde postavena nebyla. Naopak ubývá selských usedlostí. Po roce 1948 pak byla vybudována i hromadná bytová výstavba včetně panelového sídliště. To zcela změnilo podobu Kamenné do spíše městského osídlení.

Kartonážka byla taktéž znárodněna, i když až v roce 1948, a po adaptaci byla využita jako kulturní dům. V obci už záhy po zahájení provozu továrny vznikla i škola. Jen na památky je Kamenná chudá. Výjimkou je malá kaple v centru obce postavená patrně již v roce 1757. Historickou hodnotu má i nejstarší část zachovalých budov továrny pocházející ještě z dob Johanna Anderlitschky. Kamenná je však i východiskem k cestám na Bradlo. Prochází jí zelená turistická značka, mířící také na druhou stranu do Rohle a dále na vrchol Bílých kamenů.