Dříve zdolávala osmitisícovky, dnes Dina Štěrbová pomáhá šerpům a jejich dětem

Tatry, Alpy,  Haramóš 1970, Pamír – Pik Lenina 1976. V roce 1977 stanovila československý ženský výškový rekord výstupem na hindúkušský Nošak, který se tyčí do výšky 7492 metrů nad mořem. V roce 1978 vystoupila v Pamíru v ženském družstvu na štít Korženěvské. V roce 1980 vedla ženskou expedici na Manáslu. V roce 1984 zdolala společně s Češkou Věrou Komárkovou vrchol Čo Oju, čímž posunula československý výškový rekord. Jednalo se zároveň o první československý a první ženský výstup na tuto horu vůbec. To je jen stručný výčet úspěchů Diny Štěrbové.

Spolu s manželem Otakarem Štěrbou se zamilovala do obrovských a výjimečně krásných hor a také do lidí, kteří obývají hluboká údolí a kaňony pod nimi. A protože se opakovaně na svých výpravách přesvědčovala, že jejich život se bohužel často odehrává na hranici přežití, bylo její touhou pomoci. Ta chvíle nastala v roce 2005, v průběhu ničivého zemětřesení, jehož epicentrem byl Karákóram a které zabilo v Pákistánu téměř 100 tisíc lidí.

Pomoc začala při budování vodovodních systémů, pokračovala stavbou české nemocnice v malé vesničce pod ledovcem, v Arandu.  Nemocnice „na konci světa“ oslavila vloni už 10 let. Za tu dobu zachránila životy stovkám horalů a hlavně dětem z pákistánského Himáláje-Karákóramu.

Nemocnicí v Arandu však snaha Diny Štěrbové zdaleka nekončí. Kde vznikne v Pákistánu první český hostel pro děti? Jak si máme představit život v téměř středověkých podmínkách? Proč je ochotna vydávat pro pomoc druhým i vlastní peníze? I na tyto otázky odpoví v rozhovoru.