Každý dirigent má svá vlastní gesta, říká sbormistr Pavel Koňárek. Proč nepoužívá taktovku?
Jako logická se jeví otázka, „Co vám právě zní hlavě?“, když zjistíte, že Pavel Koňárek je uměleckým vedoucím olomouckého Akademického sboru Žerotín při Moravské filharmonii, sboru brněnského Národního divadla, že učí na JAMU a na olomoucké Evangelické konzervatoři.
„Mám rád veškerou dobrou hudbu,“ konstatuje. Nadšený je z klasické hudby, swingu, jazzu, dobré české populární muziky, a občas se nechá rád něčím překvapit. Hudba musí podle Pavla Koňárka oslovit, je to nějak zpracovaná a přenášená emoce.
Já sám přípravě věnuji spoustu času a jsem přesvědčený, že se vždy má dosáhnout maxima.
Pavel Koňárek, sbormistr
K dirigování nepotřebuje taktovku, ruce totiž podle něj ukáží mnohem více jemných nuancí. Při výuce nevyžaduje, aby ho studenti kopírovali. „Já jim něco předvedu a zbytek je na nich,“ upřesňuje.
Třicet let spolupracuje Pavel Koňárek s Akademickým sborem Žerotín. Je to pro něj velký závazek, navazovat na jeho slavnou historii. Nároky na zpěváky v něm má stejné jako na ty ve sboru Národního divadla v Brně. „Já sám přípravě věnuji spoustu času a jsem přesvědčený, že se vždy má dosáhnout maxima,“ vysvětluje.
Všechny hosty a rozhovory z pořadu Větrník najdete i na webu Českého rozhlasu Olomouc nebo v podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify nebo Apple iTunes.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
