Fanynky čekající ráno před domem se snídaní jsou fajn, říká Slza
Doslova šílenství se rozpoutalo v posledních měsících kolem dvou kluků, kteří si říkají Slza. Jejich CD si kupují i ti, co jinak pouze streamují, a tak si nenechte ujít povídání s nimi o nové knížce, fanoušcích a vánocích
Zjevně natěšení na Vánoce seděli oba členové skupiny Slza Petr Lexa a Lukáš Bundil ve studiu Českého rozhlasu Olomouc, kde jsme si povídali o tehdy blížících se svátcích, ale nejenom o nich. Oba měli čerstvě po dovolené a před sebou ještě pár koncertů.
Oba kluci jsou kaproví, ale zatímco jeden nechává nakupování dárků na poslední chvíli a má dvojnásobnou radost, když se trefí, druhý neponechává nic náhodě. „Jdu na jistotu, dárky mám vždycky s předstihem,“ přiznává Lukáš.
Přestože se z obou kluků staly během roku hvězdy, obavy z nároků od svých blízkých nemají. „Budou spíš radši, že nás vůbec vidí,“ shodují se. Na Silvestra se nechystají hrát. „Dřív, když jsem nehrál, měl jsem pocit, že je něco špatně,“ směje se dnes Lukáš.
Na konci roku se na žádnou exotickou dovolenou ani jeden nechystal. „Byli jsme v teple až na podzim, udělali jsme si pozdní dovolenou. Ale Vánoce mají být nejlépe na sněhu,“ mají i v této otázce jasno oba členové skupiny Slza.
V závěru roku objížděli republiku kvůli své nové knize, album chystají na příští rok. „Už na jaře by měl být singl, který bude předzvěstí nového alba. To vyjde potom na podzim roku 2017, dva roky po debutu,“ slibuje Slza.
Pokud si chcete připomenout jejich hity a zjistit, s kým by si zahráli, co rádi konzumují na Vánoce a další zajímavosti, stačí si celý pořad pustit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
