Hablov na Prostějovsku vznikl poměrně pozdě na pozemcích zrušeného kláštera

Pieta při vjezdu do obce pochází z roku 1923|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Tomu odpovídá i katastr Hablova. Ten je velký jen 107 hektarů. Prakticky celý je zemědělsky obděláván, výjimkou je jen zastavěná část obce, silnice a kousek řeky Blaty.  Kromě řeky katastrem obce prochází i mlýnský náhon, který vybočuje z Blaty u Olšan a za Hablovem protéká Dubany a Vrbátky a poté se do toku zase vrací. Nadmořská výška obce se pohybuje kolem 230 metrů.

Celý katastr obce se nachází ve staré sídelní oblasti osídlené už dávno v pravěku. Nedaleké Olšany, zejména výše položená oblast Zlatniska, má co se týče osídlení historii sahající až do doby 5000 let před naším letopočtem. Navíc poslední nálezy z roku 2015 ukazují, že tudy pravděpodobně procházela stezka propojující vzdálené oblasti světa, když se zde podařilo objevit například i korál až z daleké Indie a další artefakty. Osídlení však existovalo i mezi Hablovem a Dubany, kde byly objeveny zlomky keramiky z doby lužické kultury.

Pomník padlých byl postaven nákladem obce pět let po skončení I. světové války|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Také historické osídlení v okolí prokazatelně vznikalo už v dobách 11. a 12. století a navazovalo tak na starší osady, které zde patrně přetrvávaly. Potvrzují to nejen nálezy archeologů v terénu, ale i bádání archivářů. Nejstarší zmínky o obcích v okolí hovoří o jejich vzniku před rokem 1131, kdy jsou uvedeny v soupise církevního majetku u metropolitního kostela v Olomouci. Majetky se v té době dost drobily a jednotlivé obce drželo více feudálních vlastníků. Kromě církve to byla drobná šlechta i svobodní sedláci.

Situace se výrazně mění k roku 1568, kdy se stává skoro celá obec Olšany u Prostějova majetkem premonstrátů z Klášterního Hradiska. V jejich držbě pak zůstává přes třicetiletou válku, která se na obci výrazně podepsala až do zániku kláštera v roce 1784. Následně byl rozparcelován i hospodářský dvorec někdejší klášterní vrchnosti a jeho pozemky byly využity pro stavbu nové osady. Tak v roce  1786 vzniká současný Hablov.

Zajímavé je jméno obce, které údajně vzniklo podle sekretáře Náboženské matice, která se starala o majetek zrušených klášteru Habla  či Habela. Tato informace se traduje už dlouho, nepodařilo se mi ji však ověřit. I na podobě samotné obce je její pozdní založení znát. Zdejší usedlosti jsou poměrně malé, což odpovídá úzkým pozemkům, které tehdejší osadníci od eráru získali. Projevuje se to i na stavbě zdejší kaple Nejsvětější Trojice. Začala se budovat už při založení obce v roce 1787, ale ani tak na ni nezbylo místo, a tak zasahuje dodnes do profilu ulice a návsi v jednom. V roce 1845 osada vyhořela a po roce 1850 byl Hablov začleněn pod správu Olšan u Prostějova. Tam byla osada přifařena i přiškolena. V roce 1869 zde v 41 domech žilo už 211 obyvatel.

V roce 1882 získal Hablov nezávislost na Olšanech. Pozoruhodné však bylo, že katastr, na kterém se pozemky nové samostatné obce rozkládaly, zůstal až do roku 1914 stále olšanský. Teprve pak se stal samostatným katastrálním územím obce Hablov. Nejvíce obyvatel zde žilo kolem roku 1900, kdy zde sčítání uvádí téměř 250 obyvatel v 45 domech. Zatímco počet domů postupně rostl, počet obyvatel klesal. Největší úbytek zaznamenala obec po II. světové válce. Přestože obyvatelé osady byli většinově Češi, vydali se po válce dosídlovat nedaleké německé obce. K novému spojení osady Hablov s obcí Olšany došlo až v roce 1960, odkdy jsou obě sídla opět jedním celkem.

Kromě kaple najdeme v Hablově ještě i další drobné památky. Patří mezi ně pomník padlých v I. světové válce, dokončený v roce 1923, a také socha Piety při cestě do Olšan. Dali ji, rovněž v roce 1923, zhotovit Arnošt a Magdalena Sekaninovi z Hablova č. 18. Kromě toho najdeme ještě u polní cesty za obcí kříž datovaný rokem 1933. Obec vypadá velmi malebně, jen je zde trošku slyšet zvuky z nedaleké dálnice.