Hačky prý vznikly na blátivém místě v kopcích, letos oslavily 700 let
Vesnička Hačky na Prostějovsku klame tělem. Přestože se nachází v nadmořské výšce kolem 500 metrů, díky své poloze máte pocit, že jste kdesi vysoko v horách. Návštěva obce však stojí za to. Kromě větrného mlýna zde najdete několik pozoruhodných památek a hlavně, úžasný výhled do okolní krajiny.
Hačky podle obecního webu prý vznikly na trati, která byla bahnitá a proto zdejší cesty dávní obyvatelé zpevňovali otýpkami proutí – hatěmi. Hatě, nebo haťky, vyslovovali dávní Slované jako Hače či Hačky a tak už vesnici toto jméno zůstalo. Pravdou je, že pod vesnicí pramení jeden z přítoků říčky Šumice, jinak je zde ale spíše větrno než mokro.
První písemná zpráva o Hačkách pochází z roku 1318, kdy Eliška z Plavče a Čekyně vedla spor s proboštem olomoucké kapituly, svým strýcem Sboronem, o majetek v Luké, Bohuslavicích, Hačkách, Majetíně a Lhotě. V pozdějších letech je obec uváděna jako součást loučanského statku, který byl majetkem olomoucké kapituly. V roce 1508 je obec uváděna jako pustá. V polovině 16. století pak zprávy o vesnici zcela mizí a opět se objevuje až v polovině 17. století jako součást panství krakoveckého. Krakovecké panství mění často majitele až do roku 1768, kdy se stávají jeho majiteli příslušníci rodu Sylva-Taroucca, kteří jej vlastní až do roku 1848.
Hačky se v roce 1850 stávají samostatnou obcí. Obyvatelé se zde živili zejména zemědělstvím a prací v lese. Pozoruhodností obce býval větrný mlýn, který od 1865 stál na vrcholu nad vesnicí. Byl postaven ze dřeva a to se mu stalo v roce 1914 osudným, kdy do základů vyhořel. Obecní záznamy popisují, že přestože mlýn stával jen pár desítek metrů za posledními statky obce, ten den byla taková mlha, že požár nikdo nespatřil. V roce 1923 byl na stejném místě mlýn znovu vystavěn Josefem Blažkem. V roce 1925 přistavil k mlýnu obytné stavení, které po válce sloužilo jako chalupa. Dnes je znovu obydleno a nad střechou se skví větrná turbína.
Zajímavé je i dopravní spojení obce. Již v roce 1895 se budovala okresní silnice od Bohuslavic ke Hvozdu. Tehdejší představitelé vesnice se postavili proti jejímu trasování přes obec, kvůli obavám z průchodu nekalých živlů obcí. Silnice tedy byla vedena stranou, kolem lesa "Březiny". Až ve dvacátých letech si vesnice vybudovala vlastní příjezdovou cestu, která byla protažena až do Rakůvky. Napojení zpět k lesu Březina je pak až novodobou záležitostí.
Kromě již zmíněného mlýna najdeme v Hačkách ještě kapli. Kdysi zde stávala dřevěná zvonice, která byla zbořena při stavbě silnice centrem obce. Původní zvon byl pověšen na provizorní konstrukci a tak se obyvatelé rozhodli v roce 1927 vybudovat kapličku. Na její stěně najdeme také pamětní desky obětem světových válek. Kromě kaple je v horní části obce k vidění ještě kamenný kříž.
Jak už bylo zmíněno, od obce je překrásný výhled do kraje. Na východě jsou k vidění obce pod Kosířem, na jihu a západě pak Drahanská vrchovina. Jen k severu brání výhledu les. Vyšlapat sem na kole není úplně zadarmo, ale ten pohled i malebná vesnice za to rozhodně stojí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
