Heřmanovice byly kdysi trhovou vsí. Pak souboj o prestiž vyhrály Zlaté Hory

Heřmanovice
Heřmanovice
0:00
/
0:00

Heřmanovice patří k malebným obcím ležícím pod zlatonosným temenem Příčného vrchu ve Zlatohorské hornatině. I tady se těžívaly rudy a vápenec, kromě toho byl však katastr obce i místem, kde stála opevněná hradiště s doposud nejasnou funkcí.

Kostel sv. Ondřeje s renesanční věží původního chrámu

Heřmanovice stojí na místě, kde se odpradávna rozkládal pohraniční hvozd. Za svůj vznik tato osada vděčí patrně tomu, že tudy procházela jedna z větví staré stezky vedoucí z Olomouce do Slezska, zejména do Nysy. Právě nad touto obchodní stezkou vyrostly v katastru dnešní obce ve 13. a 14. století hrad Quinburg a opevnění u pozdější osady Drakov. Měly patrně chránit poutníky, ale možná i hranice, které zde vždy byly nejasné, a touha po bohatství zdejších zlatých dolů byla velká na obou stranách hranice.

Připomínka zakladatele kostela biskupa Ondřeje

Samotná obec se v historických dokumentech objevuje až v roce 1339 kdy opavský kníže Mikuláš II. postupuje hrad Edelštejn, Zlaté Hory, dnešní polskou ves Arnoltovice a právě Heřmanovice se zlatými doly, fojtstvími a patronáty českému králi Janovi Lucemburskému pro uzavření smíru. Heřmanovice jsou v listině uváděny jako oppidum, tedy město, ale je tím spíše míněna tzv. trhová ves. O tuto výsadu obec přišla po povýšení Zlatých Hor na město na konci 15. století.

Kolem kostela byl hřbitov. Dnes jej připomíná tato deska

Z nejstarších dob Heřmanovic pochází i zbytky středověkého tvrziště, nedaleko kaple sv. Jeronýma. Drobné opevnění tvořené mírně zvýšeným nasypaným pahorkem obklopoval příkop a val. Našly se na něm stopy středověké keramiky i militarií.

Kaple sv. Jeronýma nad starým lomem je dnes už zarostlá vegetací

V novověku se obec stala součástí majetku vratislavských biskupů, kde zůstala až do zániku vrchnostenské správy. Roku 1552 udělil biskup Baltazar z Promnic vratislavskému měštanu Hansu Karlinovi právo těžit železnou rudu pro jím postavený hamr. Osada vzniklá kolem něj dostala jméno Vrbice. O sedm let později mu biskup povolil stavbu druhého hamru a pily s právem zpracovávat stromovou kůru na tříslo. Dále jej obdařil právem těžit z biskupských lesů potřebné množství dřeva. Obec se tak stala významným střediskem železářské výroby, kterým zůstala až do konce 17. století.

Pomník padlých u kostela

Ve čtyřicátých letech 17. století postihly zdejší kraj čarodějnické procesy. Horní hejtman v roce 1640 dokonce žádal o povolení stavby pece na upalování čarodějnic v Heřmanovicích po vzoru té, která fungovala v Nyse. S odvoláním na hrdelní právo Zlatých Hor se tak nakonec nestalo.

Kolem kostela byl hřbitov. Dnes jej připomíná tato deska

Roku 1752 zemská vláda zrušila Heřmanovicím horní svobody včetně osvobození od daní a kontribucí a tak obec musela plnit poddanské povinnosti jako ostatní vesnice. Úpadek dolování vedl k posílení zemědělské produkce, zejména pěstování a zpracování lnu. Ten zde byl velmi kvalitní. Kromě toho zde byly kovárny, mlýny a také dvě krčmy.

Staré šoltétství

V roce 1844 se v obci naposledy dolovalo zlato. Výtěžnost byla tak malá, že nestačila pokrýt náklady. Zdejší kraj hodně trpěl odlehlostí od vnitrozemí. K plánované stavbě železnice do Vrbna a dále do Olomouce však nikdy nedošlo. Přesto se obci dařilo, rozvíjela se zde řemesla, zemědělství i průmysl.

Nad Heřmanovicemi pramení také řeka Opavice

Heřmanovice jsou dodnes také půvabnou obcí s vesnickou památkovou zónou. K nejstarším památkám patří zdejší šoltéství, které slouží jako obecní úřad i kulturní zařízení. Pozoruhodnou stavbou je kostel sv. Ondřeje. Současná stavba pochází z roku 1739 a do ní byla zakomponována i věž předchozího renesančního kostela z roku 1588.

Obec je také významným turistickým regionem

Nad starým lomem stojí kaple sv. Jeronýma a v obci najdeme i několik drobných sakrálních památek a sochu sv. Jana. Památkou je také pomník padlých. Už byla řeč o nepatrných zbytcích hradů Quinburk a hrádku Drakov.

Vnitřek vysoké pece v Drakově

V osadě Drakov se také dodnes dochoval zbytek železářské pece z počátku 19. století. Do katastru obce patří i mohutná důlní propadlina Žebračka na úbočí Příčného vrchu.

Přírodní památka Žebračka