Hrad Mutkov býval předchůdcem Sovince

21. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Tady stával hrad Mutkov
0:00
/
0:00

Mutkov je jedna z nejmenších obcí Nízkého Jeseníku. Přes svou polohu v kopcích je to osada poměrně stará Její kořeny sahají až do 14. století. Důvodem, proč vznikla, je mimo jiné i to, že nedaleko od vesnice v té době vyrostl hrad, který měl ambice ovládat celý okolní kraj.

První příkop odděloval předhradí od ostrohu vedoucího k polím nad Huzovou

Zatímco vesnici najdeme na svazích Vysoké Roudné a Červeného kopce, které jsou nejprve pozvolné a teprve poté prudce spadnou do údolí, které zde za staletí vyhloubila řeka Sitka, samotný hrad, který také nese jméno Mutkov, najdeme na protějším břehu říčky. Na vysokém ostrohu nad řekou už toho dnes moc nezbylo. Najít hrad tedy není úplně jednoduché, mimo jiné i proto, že k němu nevede žádná pohodlná cesta.

První možnost, jak se k ruině dá dostat, je po cyklotrase mířící údolím Sitky od huzovského Dolního mlýna. V místě, kde lesní cestu protíná potok tekoucí z vesnice, musíme přes řeku a na protějším ostrohu se nachází hrad. Poněkud schůdnější cesta vede z okraje Huzové, kde se dá dostat k ruině přes pastviny. To však platí pouze pro dobu, kdy je neokupuje místní horský skot.

Přízraky hradu hlídají staré stromy

Na samotném ostrohu toho do dnešních dnů už mnoho nezůstalo. Nejviditelnější součástí někdejšího fortifikačního systému hradu je dvojice umělých příkopů oddělujících hradní kopec od šíje, po které se dá na ostroh dostat ze severu. Zatímco první příkop není příliš hluboký, ten druhý, oddělující předhradí od samotného jádra hradu je pořádnou roklí s hloubkou kolem šesti metrů. Navazuje na něj i další příkop, který hrad obepínal z východu, kde je svah k řece přece jen mírnější. Na samotném hradisku najdeme už jen nepatrné terénní nerovnosti. Mnohdy ser ani nedá zjistit, zda jsou to stopy po stavbách či pozůstatky nájezdů detektorářů, kteří sem vyrážejí na lup poměrně často.

Jižní část hradního kopce spadá k řece Sitce opravdu velmi prudce

Tím se dostáváme k historii samotné stavby. Podle některých badatelů mohl být jeho zakladatelem biskupský man Mutina, který se objevuje v listinách vystavených na konci 13. století. Jinde se o něm píše pouze jako o zakladateli obce. Ústní tradice dává také hradu jméno Waldhausen, ale v listinách se toto jméno rovněž nikde neobjevuje. Mnohem pravděpodobnější tak je domněnka, že hrad patřil k Huzové, která byla biskupským lénem.

Podle archeologických průzkumů byla pevnost postavena ve druhé polovině 13. století. První zmínka o ní je z roku 1329. Prvními známými majiteli hradu byli bratři Vok, Markvart a Pavel z rodu Hrutoviců, kteří od roku 1326 spravovali biskupský majetek. Myšlenku o náležitosti hradu k Huzové potvrzuje Vok, který používal přídomek z Huzové. Stavitelem hradu tak mohl být jejich předek.

Hradní příkop oddělující předhradí od samotného paláce byl mnohem hlubší a byl vytesán do skály

Hrad zanikl ve 14. století. Vok a Pavel si kolem roku 1333 začali budovat nedaleko odsud nové manské sídlo – hrad Sovinec. Po něm se brzy začali také psát a tak vznikl rod pánů ze Sovince. Starý hrad nad řekou Sitkou ztratil svůj význam manského sídla a postupně chátral. Je možné, že byl dokonce částečně záměrně zbořen.

Zůstaly jen legendy. Třeba o tom, že hrad obývali lapkové v čele s Jindřichem z Waldhausenu. Loupežníkům se vydal zatnout tipec i uherský král Matyáš. Nebyl však schopen hrad dobýt, dokud mu jakýsi horník neukázal tajnou cestu za hradby. Královští zapálili hrad a za svitu požáru obsadil i Huzovou.

Další pověst mluví černé paní, která se na hradě zjevuje a odpovídá lidem na otázky. Ovšem jen na ty správné. Například na dotaz jak zbohatnout prý synka jednoho hospodáře kouzlem poslala s pluhem a lopatou na pole. Hlas z hradu mu důrazně doporučoval, aby raději pracoval a nepídil se po pokladech. Krásnou paní z Mutkova lze prý i vysvobodit. Stačí ji vzít za ruku a vydržet běsnění živlů, které se okolo strhne. Kdo vytrvá, vyslouží si velký hradní poklad snad i krásnou paní.

autor: kbz
Spustit audio