Jeskyně Na Pomezí na Jesenicku jsou největšími jeskyněmi vytvořenými v mramorech
Jeskyněmi Na Pomezí nás provedl vedoucí Správy jeskyní Martin Kubalák
Jeskyně Na Pomezí patří ke dvěma jeskynním systémům na Jesenicku v Olomouckém kraji, které mohou spatřit běžní návštěvníci. Celé toto místo pod sedlem v masivu Rychlebských hor je protkáno krystalickými vápenci. A krasových jevů se tam nachází mnohem víc. Stejně jako lomů na zdejší mramor. A to jak uzavřených, tak i nedaleko jeskyní Na Pomezí stále funkčních.
Správní budovu a vstup do jeskyní najdeme přímo u silnice vedoucí z Lipové-Lázní do Javorníku, jen kousek pod železniční stanicí Lipová-Lázně – Jeskyně. Jeskyně Na Pomezí patří, co do doby objevení, k nejmladším u nás. Je to však dáno tím, že přesně nevíme, kdo a kdy do nich vstoupil poprvé.
Ve třicátých letech byly díky těžbě v nedalekém lomu odhaleny menší jeskynní systémy. Jednou z prvních jeskyní, která byla zaznamenána i písemně, byla dnes už neexistující jeskyně Utajená. Prozkoumána byla v roce 1934. Ve stejné době byla objevena i rozsáhlá jeskyně Rasovna, která sahá až do hloubky 70 metrů pod povrchem.
Podle informací z archivů byl 31. července 1936 po provedeném odstřelu odkryt otvor do velké jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou, která byla nazvána Gemärke-Höhle (Tržní jeskyně). Objev ohlásil majitel lomu památkovému úřadu v Brně, který nechal dutinu prozkoumat a zjistil, že by byla vhodná k zpřístupnění. Díky tomu se zde přestalo těžit a jeskyně se stala volně přístupnou. Byla hojně navštěvována turisty a bohužel i ničena. Dokazuje to i nejstarší nápis v jeskyni „Kurt 21. 10. 1937“. Z původně vandalského počinu se stalo cenné historické vodítko, dokazující, že v tomto roce byla jeskyně navštívena člověkem.
V jezírkách uvidíte jeskynní perly
Po válce byli němečtí obyvatelé odsunuti a na jeskyně se zapomnělo. Ne však na dlouho. V roce 1949 skupina místních speleologů jeskyně opět prozkoumala a v roce 1950 se do nich podívali první návštěvníci.
Jeskyně Na Pomezí jsou největším zpřístupněným jeskynním systémem v České republice, který vznikl rozpouštěním mramoru neboli krystalického vápence. Vyznačují se úzkými, občas vysokými chodbami, které se v místech křížení rozšiřují v menší dómy. Pro tyto jeskyně jsou typické nátekové útvary vytvářející kaskády a mohutné členité krápníky. Největším stalagnátem je Maják o výšce dva a půl metru. Sintrová jezírka a misky obsahují jeskynní perly. Malé kuličky se díky vápencem silně nasycené vodě tvoří kolem zrnek písku.
Jeskyně Na Pomezí mají také jedno velké tajemství, které se týká jejich vzniku. Odborníci se totiž dodnes přesně neshodli, co za jejich vyhloubení může. Podle jednoho názoru se jednalo o pravěký vodní tok přitékající odněkud od Smrčníku, jiný názor mluví o termální vodě vyvěrající z hlubin masivu Rychlebských hor.
Ať tak či onak, přírodní síly zde vyhloubily na 1 700 metrů jeskyní. Délka turistické trasy je však mnohem kratší. Měří 390 metrů a doba prohlídky je přibližně 45 minut. Od roku 1958 jsou jeskyně a jejich okolí zařazeny mezi chráněná území, včetně menších krasových dutin, které se nacházejí v okolí. Ty jsou spolu se samotnými jeskyněmi také vyhlášeným zimovištěm netopýrů, zejména vrápenců, kterých zde žije několik set.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
