Kácení kleče má pomoci obnovit přirozené bezlesí i napomoci pádům lavin

Borovice kleč je v mnoha horách přirozenou dřevinou. Pro Jeseníky to však neplatí, protože zde se, jak ukazují analýzy pylu usazeného ve zdejších rašeliništích, kleč nikdy nevyskytovala. Ta, která dodnes na mnoha místech roste, pochází z Alp a byla zde vysazována uměle od 19. století do 50. let 20. století. Lesníci se tak snažili ochránit vysoko položené lesy před lavinami a také zabránit erozi.

Vysazením kleče však došlo k proměně původního biotopu. Keře zastínily půdu, změnily její složení a vymizely s ní původní druhy rostlin. Zabraňovaly také sfoukávání sněhu na hranu ledovcovcýh karů, zejména Velké a Malé kotliny, kde pak byla menší četnost lavin, které jsou prospěšné pro tamní unikátní ekosystém.

8 fotografií

Proto byly vytipovány lokality, kde byla letos kleč odstraněna. Odborné firmy musely v těžkých podmínkách vytěžit plochy o velikosti přesahující pražské Václavské náměstí. Přitom těžba v Národní přírodní rezervaci má svá přísná pravidla a rozhodně není jednoduchá.

Složitá se nakonec ukazuje i doprava vytěžených keřů do údolí. Nakonec pro to musel být použit vrtulník a speciální podvěsné sítě, které umožňují desítky tun větví svézt na překladiště, kde bude štěpkována, a odkud bude kleč odvezena k dalšímu využití.

Některé účinky odstranění kleče se objeví hned, na jiné si budeme muset počkat i desítky let. Botanici a ekologové budou celou oblast sledovat a vyhodnocovat, nakolik byly zásahy účinné. I na tom bude záležet, zda se bude i nadále kleč v Jeseníkách odstraňovat.  „Nikdo neuvažuje tak, že by se kleč z Jeseníků odstranila úplně. Jde spíše o vytipování míst, kde by to mohlo přírodě pomoci. Jinde ji necháme bez problémů růst dál,“ vysvětluje vedoucí správy CHKO Jeseníky Petr Šaj. Více si poslechněte v dalším díle cyklu Přímo z místa.