Kaple dostala jméno podle kapličky, stávala tu však i hospoda a kovárna
Kaple je částí obce Čelechovice na Hané ležící na spojnici mezi Prostějovem a Litovlí u hanácké velehory Velký Kosíř. Vsí projíždí lokálka Prostějov - Senice na Hané - Olomouc a je výchozím místem pro výlety nejen na Kosíř, ale i do okolní krajiny.
Kdysi se tomuto místu říkávalo i Rytířův vrch. Proč a který rytíř se o to zasloužil, bohužel už nevíme. Jméno Kaple má však svůj původ velmi hmatatelný. Již od 17. století zde totiž opravdu stávala kaple. Tehdy zdejší pozemky patřily klášteru sv. Kláry v Olomouci. Na počátku 18. století byla zdejší kaple zpustlá a nebyla využívaná pro bohoslužby. Klarisky po zvelebení řádu kolem roku 1700 usilovaly rovněž o opravu kapličky a zvýšení jejího významu.
V roce 1727 tak ustanovila konzistoř kaplana. Ten však měl jen omezená práva. Například nesměl konat mše v neděli a o svátcích s výjimkou svátku Panny Marie, které byla kaple zasvěcena. V neděli a ve svátky se povolovaly mše jen při zavřených dveřích a žádný věřící nesměl být do kaple vpuštěn. Kaplan byl podřízen kostelecké faře, a faráři v Kostelci a ve Smržicích tak vyžadovali, aby se občané z Čelechovic zúčastňovali nedělních bohoslužeb jen v kosteleckém a smržickém kostele.
Věřící zde z popudu vrchnosti postavili pro kaplana obydlí – kaplanku. Ta dosud stojí a místní ji nazývají farou. V této době byla postavena i zdejší hospoda. V záznamech, pocházejících z této doby, se píše, že čelechovičtí hospodáři vždy po vykonané práci na poli ve všední dny spěchali na mši do Kaple a po bohoslužbách se všichni sešli v hospodě. Později byly povoleny mše s krátkým kázáním i v neděli, ale až od 11 hodin dopoledne. Čelechovičtí občané vyšli v neděli dopoledne na mši, pak tam zůstali v hospodě a až pozdě večer se vraceli domů do Čelechovic.
To se farářům v Kostelci, kam byly Čelechovice přifařeny, moc nelíbilo. Snad i proto kaple nebyla udržovaná, chátrala a po zrušení kláštera sv. Kláry v roce 1782 byla roku 1788 odsvěcena a rozebrána. Obraz Panny Marie odsud ozdobil hlavní oltář kostela v Kostelci na Hané a do Kostelce se dostala i vyřezávaná zpovědnice. Kaplanka byla roku 1789 prodána soukromníkovi a zbylý stavební materiál z rozbourané kaple byl později, v letech 1805 - 1807, použit při výstavbě kostela v Dubanech.
Většinou je v historických dokumentech uváděno, že Kaple jako osada, byla založena roku 1789 po rozparcelování tamní části čelechovického panského dvora, který získal pozemky z náboženského fondu. Pozemková kniha v Prostějově však připomíná na Kapli nejen již zmíněnou hospodu, ale i kovárnu a to již v roce 1777. Dále připomíná, že čilý stavební ruch zde panoval již od roku 1784. Na přelomu 18. a 19. století zde bylo 10 domků s 57 obyvateli. Do poloviny 19. století počet obyvatel vzrostl téměř o stovku. V té době se opět objevuje v historických pramenech staronové pojmenování obce Rittberg. Nakonec ale převážilo české pojmenování Kaple.
Kaple vždy byla součástí sousedních Čelechovic, s nimiž sdílela značnou část historických peripetií. Díky dobré dostupnosti silniční a železniční dopravy byla brzy také centrem turistického ruchu, neboť právě odsud lidé rádi stoupali na vrchol blízkého Velkého Kosíře, což ostatně platí dodnes.
Zajímavé je, že v v roce 1820 začali místní obyvatelé budovat v obci novou kapli, tentokrát o něco menší. Stojí na návsi dodnes, je krásně opravená a zasvěcená Andělům strážným. V roce 1911 byl u kaple dokončen i současný kříž.
Pozornost si na Kapli zaslouží studna, nacházející se za současnou kapličkou, která byla zde na kopci velmi důležitým zdrojem vody. Do roku 1924 čerpala voda rumpálem, opatřeným kolem a dřevěnou budkou. V roce 1924 byl rumpál nahrazen železnou pumpou.
V témže roce se při úpravě návsi na Kapli narazilo na základy kaple, která tam v 18. století stávala. Byl podle nich zhotoven plán kaple a údajně je uložen v obecním archivu.
Kaple je typickou, hanáckou ulicovkou, ovšem s domy na hanácké poměry miniaturních rozměrů. Její vizáž tak trošku připomíná pražskou Zlatou uličku.
A ještě jedna historická zajímavost - na železničním mostě přetínajícím cestu ze Smržic do Kaple je dodnes čitelný nápis z roku 1968 „Stojíme za Dubčekem a Svobodou“. Jak přečkal celou normalizaci je záhada. Snad by si i zasloužil památkovou ochranu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
