Kaple svatého Antonína nad Krakovcem prý vznikla na místě působení svatého Metoděje

6. září 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kaple sv. Antonína v Krakovci
0:00
/
0:00

Když se vydáte do kopců nad Náměští na Hané, dříve nebo později na vás někde na kopcích vykoukne bílý obrys barokní kaple obklopené lesem. Můžete si být jistí, že vám posílá pozdrav kaple sv. Antonína v Krakovci, která má za sebou pozoruhodnou minulost.

Kapli najdeme na kopci jménem Světina, který se vypíná do výšky 390 metrů nad údolím říčky Šumice. Z vesnice vás sem zavede odbočka zelené turistické značky a opravdu to není daleko, jen nějakých 350 metrů od horního konce Krakovce. A nenechte se odradit, že z vesnice kaple téměř není vidět, opravdu ten výlet stojí za to.

Kapličku sv. Antonína najdeme i kousek od poutní kaple

Historie tohoto místa začíná již v 16. století. Od roku 1460 patřilo zdejší panství pánům z Bařic, kterým jej daroval král Jiří z Poděbrad. Posledním z tohoto rodu, který panství držel, byl Havel Chudobín z Bařic. Právě o něm píše ve své vizitaci historik Gregor Wolný, že v roce 1516 založil pro sebe a svou čeleď kapli v Krakovci.  Nutno říci, že do kostela jinak místní museli až do nedalekých Bohuslavic. Když Havel Chudobín v roce 1539 zemřel, darovali poručníci jeho potomků horu Světinu obci. Z toho vyvozujeme, že byl tento zeman pohřben právě zde. Podle dobových zpráv zde v té době stávala dřevěná kaple.

Místní legendy posouvají historii magického místa na hoře Světině ještě dále. Podle nich zde měla stát malá kaple již v dobách Velké Moravy. Prý zde snad svatý Metoděj mel pokřtít místního velmože.

Vyhledávaný cíl procesí

Faktem však je, že spolehlivé zprávy posouvají výstavbu kaple na tomto místě až do 17. století. Poté co bylo panství po Bílé Hoře konfiskováno, stává se na počátku šedesátých let jeho majitele rod svobodných pánů Lubetičů z Capelletu. A právě jeho člen, Marek František Lubetič nechal v letech 1682 – 1686 postavil opět na hoře Světině kapli, která byla zasvěcena sv. Antonínu Paduánskému a měla sloužit jako rodinné mauzoleum. Při kapli se mělo utvořit bratrstvo 33 šlechticů a 63 šlechtičen ke cti a chvále Pána Ježíše a blahoslavené Panny Marie. Jeho úkolem bylo konat dobré skutky, modlitby a podobně. Z místa se pak stal i vyhledávaný cíl procesí.

Kaple zde stála až do konce 18. století, kdy byla za josefínských reforem zrušena a začala významně chátrat. Na konci 19. století z ní zbyla už jen ruina, kterou se přes veškeré snahy nepodařilo opravit. A to se o to pokoušel majitel panství hrabě Sylva Taroucca a v první polovině 20. století i olomoucký arcibiskup Antonín Cyril Stojan.

U kaple se občas pasou koně

Až po žních roku 1933 přistoupili místní obyvatelé k rekonstrukci kaple. Byla opravena střecha a klenba. Na definitivní opravu kaple čekala až na konec druhé světové války. Tehdy se lidé z okolí složili na rekonstrukci, a i když doba podobným projektům nepřála, opravu se podařilo dokončit v roce 1955 podle projektu architekta Klaudia Madlmayera. Podařilo se restaurovat i nástěnné malby, které zkáza doposud nepostihla.

Kaple po opravě vydržela až do 90. let, kdy se obec postarala opět o opravu fasády, která tak dnes do daleka svítí a láká k prohlídce tohoto unikátního svatostánku.

autor: kbz
Spustit audio