Z původní obce Slavkov na Libavsku zůstal stát jen kostel a bývalá škola
Osada Slavkov leží na náhorní plošině Oderských vrchů ve výšce těsně pod 600 metrů. Je to osada bezesporu horská, kde v minulosti převládalo větrné a drsné počasí. Patřily k ní však i daleké výhledy a čerstvý vzduch.
02.05.2024
První zmínka o obci pochází z roku 1447, kdy získal Vok ze Sovince helfštýnské panství a v jeho obvodu je uváděna vesnice Slawkow. V roce 1464 prodává Vok panství Albrechtovi, Zdeňkovi a Janovi Kostkům z Postupic a také Jiříkovi z Landštejna. V roce 1474 prodává Albrecht, který po smrti spoluvlastníků držel panství i Slavkov sám, svou držbu Vilému z Pernštejna.
Zajímavé je, že kolem Slavkova, který je dnes osamělou obcí v horách byly v době jeho vzniku další tři vesnice Kožišov, Střítež a Zbyslavice. První z nich zanikla před rokem 1544, o deset let později byla i Střítež označena v listinách jako pustá. Zbyslavice jsou v listinách zapsány pouze jednou k roku 1371 a později se objevuje pouze místní jméno Zbyzovská kluč k roku 1609.
I nadále zůstával Slavkov součástí helfštýnského panství. Za jeho držby Hynkem Bruntálským z Vrbna po roce 1592 se v obci poprvé objevuje zmínka o duchovním správci. Vzhledem k luteránské konfesi Bruntálských z Vrbna se dá předpokládat, že se rovněž jednalo o protestantského kněze. I díky tomu se panství po Bílé hoře včetně Slavkova stalo majetkem kardinála Františka z Ditrichštejna a jeho dědiců.
V roce 1763 byl v obci postaven filiální kostel zasvěcený sv. Františku Serafínskému. V roce 1784 u něj byla obnovena farnost. Už od roku 1815 měl Slavkov vlastní školu. V roce 1862 postihl obec velký požár, při kterém vyhořela i školní budova a musela být postavena nová.
Kolem roku 1900 už v této zemědělské vesnici žilo 373 lidí, z toho 32 Čechů. I proto se Slavkovu říkalo německy Schlock. Vedla tudy důležitá silnice z Lipníku nad Bečvou do Města Libavá. Ta procházela kolem dodnes známé křižovatky u Zeleného kříže. Severně od něj se nacházela osada Smolno a někde mezi těmito dvěma místy prý bývalo trojmezí tří obcí, kde bylo vyhlášené pohřebiště sebevrahů a jiných nečistých osob. Zde prý pochovávali tyto nešťastníky přivezené i z velké dálky, například z Valašska.
Po II. světové válce musela většina obyvatel Slavkova odejít do Německa a obec se vylidnila. V roce 1947 byl vyhlášen vojenský újezd Libavá a i těch pár obyvatel, kteří zde žili, muselo obec opustit. V letech 1960–1965 byla téměř celá původní obec zbourána a nahrazena bytovkami. Zůstala stát jen škola a kostel, přestavěný na kulturní dům.
Nad obcí vznikl velký vojenský areál a celá oblast byla z velké části uzavřena. Přesto byla v roce 1965 obnovena obec Slavkov s přídomkem u Města Libavá. Tento stav trval až do roku 2012, kdy bylo rozhodnuto o zmenšení vojenského výcvikového prostoru Libavá. Právě oblast na jih od silnice Velký Újezd – Potštát byla zvolena k vyjmutí z vojenské správy. To se dotknulo i Slavkova, který se po více než šedesáti letech opět stal normální osadou, která byla přičleněna pod správu nedalekého Kozlova.
Slavkov bohužel mnoho památek nenabízí, je zde však překrásná krajina s dalekými výhledy. Přes obec prochází zeleně značená turistická cesta od Kozlova do Podhoří a také cyklotrasa vedoucí z Kozlova do Tršic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
