Kdo nikdy nebojoval, nikdy nevyhrál! To je heslo nevidomého sportovce Aleše Moravce

Sám s handicapem pomáhá ostatním bojovat a překonávat své hranice. Je to překladatel, IT pracovník, cyklista, fotbalista, pracuje s mládeží a věnuje se charitě.

Aleš Moravec kdysi normálně viděl. Ve 13 letech při hokejovém tréninku však utrpěl úraz, po kterém zcela oslepl. Přijmout novou životní situaci pro něj nebylo snadné, ale protože je životním optimistou a vždy býval mezi ostatními bavičem a tahounem, dokázal si už jako náctiletý říci: „Žijeme jen jednou, tak proč si život kazit nějakým handicapem?“

Začal studovat na střední škole pro zrakově postižené, vystudoval vysokou, začal jezdit a sklízet úspěchy v tandemové cyklistice, hraje fotbal pro nevidomé, jezdí s kamarády na vandry, věnuje se charitě a svoji znalost světa nevidomých využil k tomu, že pomáhá ozvučovat počítače pro nevidomé a uvádět do života nejrůznější pomůcky, které nevidomým značně ulehčují život.

Aleš Moravec v tandemu na dráze

Jak je možné, že i nevidomý po vstupu do místnosti ví, kolik lidí tam sedí, co mají na sobě a zda jsou to muži, nebo ženy? Jak si ze sebe dělají legraci handicapovaní lidé? A proč musí nevidomý hráč fotbalu křičet slovíčko „voj“? To všechno prozradí Aleš Moravec z Brna.

autor: zos
Spustit audio