Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Rapotíně je pozoruhodnou památkou alpské novogotiky u nás

Ten byl patrně dřevěný a v listinách se nepřímo připomíná teprve k roku 1454. Tehdy v Rapotíně působil katolický farář, šlechtic Petr. Původní zasvěcení kostela není přesně známo, v roce 1524 byl dostaven nový zděný kostel zasvěcený sv. Jakubu. Odborníci tak usuzovali z letopočtu na dveřním rámu původního kostela. Staré zvony na jeho věži byly datovány letopočty 1490 a 1496 a pocházely tak patrně ještě z původního kostelíka.

Ve druhé polovině 16. století působili v rapotínské farnosti protestantští kazatelé. Zajímavou zprávou o jejich době je ta, která uvádí, že v roce 1583 dal pastor Mathias Freudenreich nasadit na vrchol věže kostela místo křížku kohouta. Kostel se vrací do katolických rukou v roce 1625, nicméně až do roku 1646 neměl Rapotín vlastního kněze. Zpočátku byl přifařen dokonce až Loštic, od roku 1631—1646 do Šumperka.

Kostel provázela pověst o dvou sesterských kostelích. Ještě na počátku 20. století totiž stával asi sto metru od rapotínského chrámu filiální kostel sv. Máří Magdalény patřící do Petrova nad Desnou. Podle pověsti oba navlas stejné kostely nechaly postavit dvě sestry ze zámku v Loučné. Prý se obě zakoukaly do stejného rytíře, a když se to provalilo, nejenže spolu nemluvily, ale navíc nechtěly spolu chodit ani na bohoslužby, a tak si každá nechala postavit svůj kostel. Ten petrovský vyhořel po zásahu bleskem 26. července roku 1904. Kostel v Rapotíně byl zbořen ještě dříve, již v roce 1867, kdy už prý byl zcela zchátralý.

Na jeho místě byl ve stylu alpské novogotiky postaven nynější podstatně větší kostel, zasvěcený Panně Marii Nanebevzaté. Byl dokončen a vysvěcen olomouckým arcibiskupem Friedrichem kardinálem Fürstenberkem v roce 1874. Stavba proběhla podle plánů a za vedení ing. Eduarda Rittera von Ettmaera. Stavitelem kostela byl šumperský stavitel Josef Baier. Stavební náklady činily 80 000 zlatých. Kostel pojme 2 500 věřících a je pojmut jako trojlodní bazilika s dominantní prostřední lodí. Na čelní straně byla postavena otevřená předsíň. Dva sloupy nesou lomený oblouk a tvoří třídílné arkády, v jejich středu je hlavní vchod do kostela.

Čtvercová věž kostela je vysoká 50 m. Jsou v ní hodiny z dílny Johanna Schneidera z Bruntálu z roku 1893. Původní zvony byly bohužel zrekvírovány za první světové války a stejně dopadly i ty, které je nahradily v roce 1923. Současné zvony jsou z roku 1975. Věž je zakončena vysokým štíhlým jehlanem, který je dominantou celé obce.

Varhaní skříň|foto:Miroslav Kobza, Český rozhlas

Pozoruhodným nástrojem jsou varhany z dílny varhanáře Riegera z Krnova. Byly zhotoveny v roce 1873 pro světovou výstavu ve Vídni, ale v roce 1874 byly instalovány v Rapotíně. Cínové píšťaly byly na rozdíl od zvonů v roce 1917 zachráněny před odvozem pro válečné účely. Nástroj byl nedávno z příspěvků místních farníků zrekonstruován.

Vnitřní vybavení kostela je rovněž vytvořeno ve stylu alpské novogotiky. Hlavní oltář nese repliku Tizianova obrazu Nanebevzetí Panny Marie z Benátek a sochy sv. Petra a Pavla. Postranní oltáře jsou zasvěceny sv. Josefu a sv. Jakubu. Kostel překvapí krásnou výzdobou oken jak v podobě vitráží, tak i malovaných obrazů na skle. Křtitelnice pochází z původního kostela sv. Jakuba a je dnes vlastně jedinou památkou na něj.

Před vchodem do kostela jsou umístěny sochy moravských zemských patronů sv. Cyrila a sv. Metoděje z roku 1879, kdy je zde nechali umístit Johanna a Magdaléna Winterovy. Johann Winter pak nechal už v roce 1876 zhotovit sochu Panny Marie na venkovní straně kostela. Před hlavním průčelím nechali farníci v roce 1896 vztyčit mramorový misijní kříž.