Kostel sv. Gotharda na Bouzově býval kdysi hradní kaplí
Bouzov je znám zejména svým hradem, který každoročně přiláká tisíce turistů. Jen málokterý z nich se zastaví také na dalších památkách městečka pod hradem. Třeba ve dvojici zdejších kostelů, z nichž ten současný farní chrám sv. Gotharda s historií hradu patrně úzce souvisí.
Už existence dvojice svatostánků v nevelké aglomeraci je dozajista pozoruhodností. Starší z nich je současný kostel sv. Máří Magdaleny, který slouží jako hřbitovní kostel. Jeho existence je potvrzena už v polovině 14. století, kdy je kostel poprvé zmíněn v psaných pramenech. Rok 1380 však rozhodně není datem vzniku chrámu, protože i dnes najdeme v jeho stavebních prvcích stopy mnohem starších slohů. Podle starších historiků, ovšem bez udání zdroje se dokonce uvádí stavba tohoto kostela v 11. století.
Kostel sloužil jako farní do konce třicetileté války. Poté odsud faráři utekli pro nedostatek obživy a farnost de facto zanikla. Bouzov byl duchovně obstaráván z fary v Lošticích, po hříchu velmi nedbale a nedostatečně. V roce 1728 se tak obrátili místní věřící na biskupa, aby faru v obci obnovil. Podporovala je v tom i nová vrchnost, řád německých rytířů.
V té době však vznikl spor. Zda má být nadále farním kostelem starý chrám sv. Máří Magdaleny, či zda má být jako farní kostel využita hradní kaple. Ta stála pod hradním kopcem, na místě současného kostela. Datum její stavby je neznámý, podle starých zápisů v ní však byly náhrobky pánů z Bouzova, tedy zakladatelů hradu. To by znamenalo, že kaple byla postavena zároveň s hradem.
I díky podpoře Řádu bylo nakonec rozhodnuto o přestavbě kaple sv. Gotharda na nový farní kostel. Právě při přestavbě zahájené už v roce 1726 byly odkryté krypty, které obsahovaly pozůstatky pánů z Bouzova i šlechtického rodu Bergů.
Kostel byl rozšířen a znovu vysvěcen. Ani po přestavbě nebyl příliš velký. V zadní části jej zdobila nevysoká věž. Pod věží byl hlavní vchod do kostela a druhý vchod pak byl z boku. Bočním vchodem se vcházelo i do sakristie. Oltáře byly tři. Nad hlavním byl obraz sv. Gotharda, boční oltáře pak byly podle obrazů zasvěceny Panně Marii a sv. Janu Nepomuckému. Už tehdy měl kostel kúr s varhanami.
Prvním knězem, který zde působil, až do roku 1749 byl Jan Jiří Böhm. Po své smrti odkázal kostelu veškerý majetek a zřídil i nadaci na jeho údržbu. V té době už stála i nová fara. Kněz měl ve správě celkem třináct obcí, ale už od počátku vedl spory s farníky, kteří odmítali platit farní desátky.
Za dobu své existence byl chrám několikrát upravován. I díky přestavbám se do interiéru dostaly kromě barokních prvků i prvky rokoka, byť nijak cenné. Asi nejcennější památkou je chodbičce kostela vytesaný kamenný reliéf. Představuje korunování blahoslavené Marie Panny. Pravděpodobně se jedná o dílo z 16. – 17. století ale o jeho původu a ocitnutí se ve zdejším chrámu se dodnes odborníci přou.
Dnes slouží kostel stále jako centrum farnosti. Je ve správě kněží z řadu německých rytířů a konají se zde i slavnosti řádu. Při návštěvě Bouzova rozhodně stojí za návštěvu, vždyť ze zámeckého parku je to k němu jen pár kroků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
