Kostel sv. Kříže v Javorníku představí restaurovaný sakrální komiks z doby středověku a renesance
Javornický hřbitovní kostel sv. Kříže patří k nejstarším sakrálním stavbám ve Slezsku. Je to fascinující kombinace románského a gotického stavitelství pocházející z dob samotného počátku osídlení zdejšího kraje. Počátky kostela pravděpodobně sahají do poloviny 13. století a ze středověku se zde dodnes dochovaly krásné fresky prozrazující uměleckou dovednost i vnímání duchovního života z pozice našich dávných předků.
V době vzniku kostela podle odborníků stávala na blízkém návrší opevněná stavba, jakási tvrz nebo hradiště. Byla, stejně jako kostel starší než samotné město a zámek Jánský vrch a je důkazem nejstarší, vesnické zástavby dnešního Javorníka.
Dá se předpokládat, že svatostánek založil tehdejší držitel tvrze, o němž však nemáme do dnešních dnů žádné zprávy. Existuje zpráva, o slovanském šlechtici Vrocivojovi, který měl po mongolském vpádu kolonizovat území dnešního Javornicka. A tak zde vznikají první obce, mezi nimi i ves Javorník.
Vznik vsi se dá datovat do 60. let 13. století. To odpovídá i předpokládanému stáří kostela, který v té době sloužil jako kostel farní i jako místo, kolem nějž se pohřbívali obyvatelé zdejšího kraje. Ve středověku byl zasvěcen sv. Barboře a sv. Hedvice. O statut farního kostela přišel stavbou nového kostela na současném náměstí a stal se kostelem hřbitovním.
Za dlouhou dobu své existence prošel samozřejmě několika významnými přestavbami. Nejvýraznější proběhla v letech 1859 až 1860, kdy byla stržena předsíň kostela, kruchta pro zpěváky, vznikla nová podlaha a proběhly i další úpravy. V roce 1901 byla stržena západní stěna kostela a znovu vybudována. To vysvětluje, proč na ní dnes nevidíme žádné restaurované fresky. Původně se v této západní stěně nacházel i hlavní vchod. V té době byl patrně vztyčen i sloup odlehčující váhu střechy kostela. Byl také přesunut původní portál vstupu s kamenným ostěním.
Od roku 2013 do roku 2023 probíhala na kostele nejen obnova vnější fasády, stropů a krovů, ale i vnitřních omítek a podlah. Díky tomu zde proběhl podrobný archeologický a restaurátorský průzkum. Díky oběma byly objeveny mnohé zajímavé artefakty, a také odhalena velmi výjimečná fresková výzdoba kostela.
Během archeologického průzkumu bylo odhaleno mimo jiných nálezů pěti jámových hrobů ze 17. a 18. století. V jednom z hrobů byl identifikován muž ve věku kolem 45 let. V rukou měl modlitební knihu a medailon. Dále byly objeveny dvě cihlové hrobky, V jedné z nich odpočívala žena ve věku přibližně 24 až 30 let a asi pětileté dítě. Náhrobek dochovaný vně kostela prozrazuje, že zde takto byla pohřbena Barbara Volckmanová a její syn.
Další hrobka měla obsahovala zdobenou rakev s ostatky muže, patrně duchovního stavu. To dokazuje i množství předmětů, které měl u sebe, zejména kříž, růženec a některé textilie. Výzkum pak odhalil, že by se mohlo jednat o místního kněze Gabriela Scholze z 18. století. Všechny hroby byly po odborném zdokumentování znovu zahrnuty a ostatky zesnulých byly pietně vráceny k poslednímu odpočinku. Nalezené předměty jsou nyní součástí sbírek Vlastivědného muzea Jesenicka.
Nejpozoruhodnějším nálezem v kostele však byl unikátní soubor fresek a maleb pokrývající mimo západní všechny stěny chrámu. Nejstarší vrstvy maleb lze datovat do 14. století, nejmladší pak do století 16. Výzdoba nevznikla v jedné etapě, ale jedná se několik vzájemně se překrývajících se vrstev, různých biblických obrazů a nezvykle pojatých posvátných výjevů. Ty nahrazovaly tehdejším lidem to, co si dnešní gramotný člověk může přečíst v knihách. Takto pojatá výmalba tvoří jakýsi náboženský komiks a pomáhá pochopit souvislosti z života Ježíše Krista, apoštolů a dalších světců a světic. Tyto všechny na zdejších freskách najdeme.
Díky náročnému restaurování, které v minulých letech v kostele proběhlo, tak i před současným návštěvníkem vyvstává duchovní představa středověkého člověka ve své naturalistické přesvědčivosti a mnohdy až bizarní názornosti výjevů.
Kostel Povýšení sv. Kříže v Javorníku se díky restaurátorům zařadí mezi významné pamětihodnosti zdejšího regionu. Podle záměrů radnice by měl být zpřístupněn alespoň po dobu turistické sezóny veřejnosti a zároveň sloužit jako duchovní, ale i kulturní prostor. Právě toto využití může propojit někdejší středověké obyvatele zdejšího kraje se současnými.
A malou nápovědou může být i další díl cyklu Přímo z místa, který pozoruhodnosti kostela a jeho prastaré výzdoby představí.
Pořad Přímo z místa můžete ve vysílání Českého rozhlasu Olomouc poslouchat každou neděli od 09:10, následně pak neomezeně ZDE na webu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
