Kostel sv. Václava ve Střemeníčku je důkazem šíření pravoslaví na Litovelsku před válkou

Nejprve však malá exkurze do historie pravoslavné církve. Ta své kořeny spojuje už s nejstarší jeruzalémskou křesťanskou obcí. V Čechách a na Moravě se současná pravoslavná církev začíná objevovat na přelomu 19. a 20. století, kdy některé proudy českých a moravských vlastenců hledali v pravoslaví kořeny slovanství. Do jisté míry to bylo oprávněné, vždyť to byli právě nositelé ortodoxní víry sv. Cyril a sv. Metoděj, kteří se snažili už v 9. století na území současného českého státu vytvořit pevnou církevní strukturu.

Moravské kořeny křesťanství do jisté míry přešly i do Čech. Vždyť i první přemyslovští panovníci byli pokřtěni v ortodoxním ritu. Na Vyšehradě, u kostela sv. Klimenta existovala křesťanská škola, kterou vedli slovanští mniši. Slovanský biskup Notarij, který akademii řídil, byl tím, kdo vykonal u sedmiletého knížete Václava, postřižiny podle obyčeje všech Slovanů. Je tedy více než nabíledni, že sv. Václav je i dějinách české pravoslavné církve považován za osobu více než jen zaznamenatelnou.

Příklon k pravoslaví je na Litovelsku nejvíce znatelný po roce 1925. Vznikají nové pravoslavné obce, které si budují i své kostely. Tím nejstarším je kostel sv. Ludmily v Řimicích. Zdejší pravoslavná obec byla ustavena 22. února 1931. Už brzy se k této obci přihlásilo také asi šedesát věřících ze Střemeníčka. Malá obec v kopcích však byla od zdejšího chrámu dokončeného v roce 1934 vzdálená více než 10 km, což byl pro pravidelnou návštěvu bohoslužeb problém. I proto se místní rozhodli následovat příkladu řimických a postavit si v obci vlastní kostel.

Byla to velká myšlenka, protože doposud byla jedinou sakrální stavbou ve vesnici malá katolická kaple z konce 19. století. Podporu však místní měli jak u biskupa Gorazda, tak i u stavitele kaplí Andreje Vsevoloda Kolomackého. Rodák z obce Soročinskoje v Kyjevské gubernii na Ukrajině byl absolventem semináře. Po roce 1916 se přidal k československým legiím a později bojoval proti bolševikům. Musel uprchnout z vlasti a přes Rumunsko se dostal na Podkarpatskou Rus. Opět vstoupil do armády, ale nakonec se vrátil do pravoslavné církve a působil jako duchovní. Přestože měl deset dioptrií, proslul nejen jako malíř a architekt, ale také jako pisatel ikon. V ČR pomáhal stavět přes devadesát pravoslavných chrámů. A jedním z nich byl právě ten zasvěcený sv. Václavu ve Střemeníčku.

Základní kámen kostela byl položen 3. května 1936 vladykou Gorazdem II. za přítomnosti duchovních otců z Chudobína, z Vilémova a dalších a také za účasti velkého množství věřících z okolí. Kostel byl dostavěn následujícího roku a 17. května 1937 pak vysvěcen opět vladykou Gorazdem.

Nutno říci, že kostel je nesmírně půvabný. Je to nepříliš zdobná budova bílé barvy s modrými kupolemi a skvělou akustikou, která připomíná chrámy například na řeckých ostrovech. Na půdorysu kříže stojí čtvercová hlavní loď doplněná třemi apsidami. Nad lodí se tyčí vežička s typickou cibulovitou kupolí. Zvonici najdeme jak je u podobných chrámů zvykem nad hlavním vchodem. Interiér dnes vyplňuje jej několik lavic a jednoduchý ikonostas, který je dílem právě archimandrity Vsevoloda Kolomackého.

Na sv. Václava se zde potkávají poutníci ze širokového okolo

Kostelík je dnes spravován duchovním z Vilémova. To platí už od roku 1947. O správu kostela se starají místní. Pravidelné mše zde nebývají, ovšem přesto se zde bohoslužba sloužívá. Právě na den sv. Václava, tedy 28. září, kdy se zde potkávají poutníci z širokého okolí. Jinak je kostel hlavně častým cílem turistů mířících do nedalekých javoříčských jeskyní. Hlavně, jsou-li z větší dálky, jsou pro ně pravoslavné kostely na Litovelsku mnohdy velkým překvapením.