Kostel svatého Vavřince v Bílém Potoku postavili na místě chrámu, který pamatoval počátky obce

Vrátíme-li se do historie farnosti v Bílém Potoku, dostáváme se až do doby první zmínky o obci. Ta je pod jménem Wyzbach poprvé uvedena již k roku 1290. Historikové se domnívají, že obec je ve skutečnosti ještě starší a patří k původním osadám, které osidlovaly podhůří Rychlebských hor již od počátku 13. století. Už ve zmíněné listině se píše, že část pozemků obce patří kostelu. Z toho můžeme usuzovat, že přes blízkost města byla farnost v Bílém Potoce hned po založení obce. Část vesnice tehdy patřila biskupovi, druhá byla majetkem fojtství.

Nový kostel se honosí novorománskou podobou se slezskými prvky|foto: Miroslav Kobza

V 15. století okolí plenili husité a dá se předpokládat, že kostel nezůstal ušetřen. To může být také důvod, proč je v polovině 15. století kostel uváděn již jako filiální, spravovaný knězem z Javorníku. Místní obyvatelé se s tím nesmířili a dobové zprávy potvrzují, že kolem roku 1579 navrhovali, že postaví faru a budou vydržovat kněze. K tomu však zřejmě nedošlo a do třicetileté války kostel zůstal pod javornickou správou.

Třicetiletá válka zanechala svatovavřinecký chrám v ruinách. Nejprve byla zničena střecha, později vyhořel celý kostel a javornický farář se mrně snažil povzbudit farníky k opravě. Naopak vizitace v roce 1666 už nalézá kostel v nejlepším stavu.

Součástí kostelního areálu je i pomník padlých|foto: Miroslav Kobza

Díky této zprávě si můžeme představit, jak asi kostel vypadal. Měl zaklenuté kněžiště, dřevěný strop, kůr, střechu krytou šindelem a dřevěnou věž, na níž byly dva zvony. Kolem kostela byl hřbitov ohraničený kamennou zdí. Podle vzpomínek pamětníků z poloviny minulého století kostel v mnoha směrech připomínal současný románsko-gotický hřbitovní kostel sv. Kříže v Javorníku, který je považován za nejstarší doposud zachovalou sakrální památku Jesenicka.

Obyvatel přibývalo a kostel přestal stačit

Bílý potok se po rozdělení Slezska po prohrané prusko-rakouské válce stal pohraniční obcí. Některé části bývalého katastru dokonce zmizely za novou hranicí. Kostel dostal svého kaplana a v roce 1862 bylo kaplanství povýšeno na faru. Vrátil se tak čas z počátků existence obce, které kostel ještě pamatoval. Jenže už mu pomalu zvonila hrana.

Počet obyvatel vesnice a okolí rostl a kostelík už nestačil věřící pojmout. Proto bylo rozhodnuto o stavbě dnešního chrámu. V roce 1892 tak původní kostel zmizel a javornický stavitel Alois Utner ml. začíná budovat nový chrám. Jeho novorománská podoba není zcela běžná a svou monumentálností kostel opravdu budí úctu. Rozhodně by si zasloužil i památkovou ochranu.

Na hřbitově u kostela je pohřben i německý herec Rudolf Rittner|foto: Miroslav Kobza

I tak je ovšem škoda, že se nám doposud nezachoval onen původní románský kostel. Byl by jistě mnohem vyhledávanější památkou. Přesto stojí za to se zde zastavit. Kromě kostela, který bohužel bývá často zavřený, stojí za návštěvu také místní hřbitov. Najdeme tu i zajímavé osobnosti, například představitele německého filmu první poloviny 20. století Rudolfa Rittnera či hromadný hrob zajatců z pochodu smrti, který tudy utíkal před frontou v roce 1945.