Kostel Tří králů v Břidličné původně postavili protestanté

18. červen 2021

Břidličná nad řekou Moravicí je městem od roku 1973, nicméně centrem okolního kraje bývala už dávno před tím. Co se týče centra duchovního, tam to ale zase tak jednoznačné vždy nebylo.

Lurdská jeskyně na boku kostela pochází až z dob jeho katolického zasvěcení

Historický střed města se nachází na ostrohu nad železniční stanicí a právě zde najdeme farní kostel Tří králů. Než se vydáme do kostela, měli bychom připomenout něco z historie samotného města. Není vyloučeno, že Frýdlant nad Moravicí je totožný se vsí Skalkou pařící olomouckému biskupství už před rokem 1320. Již jako městečko je obec uvedena při zápisu sovineckého panství Janu Pňovskému ze Sovince roku 1492. O osmnáct let později je však městečko uváděno jako pusté a stejně je tomu v roce 1541, kdy panství kupují Boskovicové. Od nich získává v roce 1578 držbu schopný prospektor a těžíř Vavřinec Eder ze Štiavnice a díky jeho schopnostem se z Břidličné opět stává živoucí centrum dolování a zpracování železných rud.

Erb Ederů ze Štiavnice

      

I když byla Břidličná od počátku významným sídlem, všechny letopisy taktně mlčí o kostele nebo farnosti. Pravděpodobně tedy kostel v tomto městě do jeho zániku nebyl. Už Boskovicové se snažili rozšířit na zdejším panství protestantskou konfesi a Vavřinec Eder ze Šťavnice v tom pokračoval. Už v roce 1577 nechal v Břidličné vystavět nový kostel, a tak se může pochlubit jednou z nejstarších luteránských farností. Prvním doloženým pastorem v městečku byl až roku 1586 Andreas Klein, který si zde téhož roku koupil za 24 zl. chaloupku. O rok později byl pro frýdlantskou faru zakoupen dům se zahradou.

Po smrti Vavřince Edera ze Šťavnice , zřejmě v roce 1592, zůstalo Sovinecké panství jeho dceři Anně, která se v té době provdala za Jana staršího Kobylku z Kobylího.

Kolem kostela býval i hřbitov zrušený už v 19. století

I Jan Kobylka byl horlivý protestant. Do města povolává nového pastora, v letech 1610 - 1614 výrazně přispívá i k rozšíření a zvýšení lodi kostela a v roce 1616 vydává i kostelní řád.

Přestože se Jan Kobylka stavovského povstání osobně neúčastnil, jako horlivý luterán a straník panské jednoty byl později donucen prodat sovinecké panství rakouskému arcivévodovi a velmistru Řádu německých rytířů Karlu Františkovi. Němečtí rytíři se tak stali na dlouhou dobu pány celé oblasti.

Řadu frýdlantských protestantských pastorů uzavírá roku 1624 Jiří Tintz, který musel na nátlak nových pánů Frýdlant opustit. Kostel byl poté přeměněn na kostel římskokatolický a roku 1655 zasvěcen sv. Třem králům.

Fara stojí nedaleko kostelního areálu

Farnost byla po odchodu Jiřího Tintze nejdříve spravována z  Václavova, později z Jiříkova. V 18. století bylo městečko přifařeno do kostela v Albrechticích až do roku 1786, kdy zde byla obnovena lokalie. Díky tomu získala Břidličná opět samostatného duchovního pastýře Hypolita Knollmeyera narozeného ve Znojmě. Působil zde až do roku 1813, kdy zemřel. Na jeho místo nastoupil kaplan Jan Grun z Moravice. Od roku 1859 je zde obnoven samostatný farní úřad.

V roce 1732 byl kostel a jeho věž postižen vichřicí. Oprava se protahovala a i po ní byl chrám v bídném stavu. Opraven byl kolem roku 1822, kdy byl i rozšířen. Totéž se opakovalo v roce 1901. Tato, ani následné rekonstrukce však naštěstí zcela nesmazaly původní renesanční dispozici stavby ani některé pozoruhodné stavební a umělecké artefakty. K těm patří například panská oratoř, trezorová místnost ve věži či zazděné kamenné erby Ederů ze Štiavnice, Jana Kobylky z Kobilího a další prvky. Dnes je kostel opět opraven. A mimochodem, kostelní prostranství je krásné tiché místo, které přímo vybízí k zastavení a odpočinku.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.