Kostel v Biskupicích prý postavila paní zdejšího zámku, aby vykoupila svůj hřích
Biskupice u Jevíčka mají historii osídlení sahající až hluboko do pravěku. Samotná obec nese dodnes známky prastaré slovanské ulicové zástavby. A jak její název napovídá, postupně se stala majetkem církevních hodnostářů.
Těmi byli olomoučtí biskupové, kteří jsou jako majitelé vesnice zmíněni již k roku 1262, kdy olomoucký biskup Bruno daroval obec olomoucké kapitule. A tak se není co divit, že už odpradávna stával v Biskupicích i kostel.
O jeho prvopočátcích toho moc nevíme. Snad jen to, že byl zasvěcen sv. Petru a Pavlovi byl obklopen hřbitůvkem. Kolem roku 1420 došlo k zajímavému sporu mezi Biskupicemi a Jaroměřicemi. Z neznámých důvodů došlo k přifaření Jaroměřic do biskupického kostela. Vše se vyřešilo až po roce 1424, kdy na příkaz vrchnosti došlo i k rabování na biskupické faře.
Ta tehdy stála na tzv. Spálenisku. Farářem v té době byl jistý Martin. Loupení na faře a v kostele bylo v době 15. a 16. století zvykem. V roce 1589 neznámí pachatelé vyloupili a poničili kostel a ukradli obecní i sirotčí peníze, které byly v kostele v truhle uchovány.
Netušíme, zda byl v době reformace kostel katolický či protestantský. Pokud bychom se drželi pravidla, že jakou víru vyznávala vrchnost, takovou museli i poddaní, bylo by minimálně po část období před Bílou Horou protestantské využití kostela možné, ale důkazy pro to jsem nikde neobjevil.
Co je však jisté, je skutečnost, že za třicetileté války byl kostel vykraden švédským vojskem, které obec obsadilo v letech 1642 a 1646. V období třicetileté války zanikla také zdejší fara a kostel byl v žalostném stavu.
V roce 1713 koupil statek v Biskupicích Vojtěch Libštejnský hrabě z Kolovrat, který byl proboštem v Olomouci. Záhy po koupi panství nechal starou tvrz zbořit a na jejím místě vystavěl čtyřkřídlý barokní zámek, dokončený v roce 1716.
V roce 1770 se vdova po hraběti Rudolfovi z Kolovrat, Marie Antonie rozená von Blümengen provdala za mladšího bratra svého otce, jehož erb najdeme dodnes na soše sv. Floriána z roku 1726, stojící u schodů ke kostelu. Biskupice tak přešly dědičně na tento rod, ale sňatek s blízkým příbuzným všichni v okolí odsoudili. Prý proto nechala v letech 1775-1776 původní kostel přestavět na současnou stavbu aby odčinila svůj hřích.
Část starého kostela byla patrně zahrnuta do nové stavby, kostel však nově dostal barokní podobu zaklenutou plochou klenbou hlavní lodi. Tu uzavírá pětiboké kněžiště a věž nad průčelím chrámu. Kostel míval čtyři zvony, které však byly během válek často rekvírovány.
Duchovní správa v Biskupicích byla obnovena 1782. Sídlil zde kaplan, který bydlel v zámku naproti sakristii. I proto zde byl postaven most, který umožňoval lepší příchod do vyvýšeného areálu kostela. Za nějaký čas byla na návsi, v domě vedle tzv. staré školy zřízena nová fara.
Kolem kostela býval opět obecní hřbitov, na němž měla stát kaple zasvěcená sv. Trojici. V roce 1822 však byl hřbitov přemístěn za obec, kde se nachází dodnes. Vedle kostela zůstal jen tzv. Panský hřbitov s náhrobky posledních majitelů panství z rodu Thurn–Taxisů.
Kostel byl nedávno opraven a dnes je spravován knězem z Jaroměřic u Jevíčka. Máte-li možnost nahlédnout dovnitř, spatříte čtyři oltáře. Nad hlavním je k vidění obraz sv. Petra a Pavla, který nechala zhotovit v roce 1862 hospodyně u Josefa Schaffgotsche v Biskupicích šlechtična Johanna Paccassi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
