Kostel v Jakubovicích stával už ve 14. století
Jakubovice vypadají jako vesnice ztracená v horách. Přesto to byla patrně už po svém založení důležitá středisková obec s kostelem a farou.
Jakubovice se vypínají na svahu Hrubého lesa. Nejníže položená stavba je ve výšce cca 350 metrů zatímco nejvýše položený dům se může pochlubit nadmořskou výškou přes 600 metrů. Kdo se někdy v Jakubovicích ocitl v zimě, potvrdí, že sněhu tady bývá habaděj. Život tady nebyl jednoduchý ani v minulosti, proto je pozoruhodné, že se zde lidé usadili natrvalo již před rokem 1350.
Právě z toho roku máme první zprávy o Jakubovicích a kupodivu, již tehdy je vesnice zmiňována jako farní obec, tedy místo, kde bezesporu stával kostel. Existence kostela v podhorské vsi, kde navíc téměř na dohled existovala další farní ves, Písařov, je neobvyklý. Dá se předpokládat, že Jakubovice v té době musely mít větší význam než dnes a byly jakousi střediskovou vsí.
Původní kostel v Jakubovicích byl patrně dřevěný. Nepřímo nám to potvrzuje i zpráva z rudské fary, která v roce 1690 uvádí, že dřevěný kostel je zcela zničený. Zajímavá je zpráva z knihy Zábřežsko v období Feudalismu do roku 1848 Jana Březiny, která uvádí, že původní kostel byl zasvěcen sv. Kateřině. O faře, která zde byla již v roce 1350, kdy byla začleněna do nově vznikajícího litomyšlského biskupství, máme jen málo zpráv. Můžeme předpokládat, že farnost existovala po celou dobu existence kostela.
V 16. století byla patrně v rukou nekatolíků. Tehdy Jakubovice patřily k rozsáhlému zábřežskému panství, které bylo v držení nejprve husitsky laděného rodu Tunklů ze Zábřeha a Brníčka. Právě při prodeji Mikuláši Trčkovi z Lípy je uváděno v Jakubovicích kostelní podací. Co to znamená? Každá farnost musela mít v minulých dobách své patrony, kterými byli většinou držitelé místních panství, nebo statků, dohlížející na řádný ekonomický chod farností. Zakladatelé farnosti museli finančně zajistit jejich budoucí existenci a současně obživu duchovních. Důležitou součástí patronátů bylo právě právo podací (prezentační) ke kostelu, což znamenalo právo prezentovat nové duchovní, pokud s tím souhlasil správce diecéze, v tomto případě olomoucký biskup, později arcibiskup.
Také následná vrchnost, tedy pánové z Boskovic a následně Žerotínové, kteří Jakubovice přičlenili k rudskému panství, byli protestanti, a tak se není co divit, že ke zprávě o zničeném kostele se psalo, že zde byl i jeden neposvěcený nekatolický oltář. To se změnilo v devadesátých letech 17. století.
Návrat katolicismu do zdejšího kraje ale tak rychlý nebyl. V dobových pověstech se stále povídalo o skrytých protestantech, scházejících se v lesích. Možná i proto přistoupila vrchnost k urychlené stavbě nového chrámu. A tak byl v roce 1697 dokončen současný půvabný, ranně barokní kostel, zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie. Vlastního faráře se obec a okolní vsi, které do farnosti patřily, dočkaly téměř až o sto let později, v roce 1784. Do té doby byla farnost spravována právě z Rudy nad Moravou.
Kostel se stal nedílnou součástí panoramatu i života obce. K velkým úpravám došlo v roce 1822, ale třeba i v době totality, kdy v roce 1967 prošel velkou opravou. I dnes jej najdeme v perfektním stavu, kdy se opět stal krásnou dominantou nejen Jakubovic, ale celého údolí, na jehož úbočí vesnice stojí.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
