Kostel v Tatenici stál asi už od počátků obce. Současný pochází z počátku 18. století

8. říjen 2025

Tatenice patří k obcím v Pardubickém kraji, které historicky patří k Moravě. Také zdejší kostel sv. Jana Křtitele je spolu s farností součástí zábřežského děkanátu a jeho historie i architektura rozhodně stojí za pozornost.

Počátky obce spadají podle jedné zmínky už do roku 1065, kdy údajně měl jakýsi vladyka ze Žipotína věnovat obec Tatenice nově zřízenému klášteru Hradisko u Olomouce. Tento zápis je však nejistý, a tak se za přesnější první zmínku o obci uvádí rok 1267, kdy věnoval komoří krále Přemysla

Otakara II. a pán nad Moravskou Třebovou Boreš z Rýzmburka, polovinu Tatenice augustiniánskému klášteru Koruna Panny Marie v nedalekém Třebařově. Druhá polovina obce v té době patřila hoštejnskému panství.

Nová brána vedoucí do středu obce

Z listiny o převodu farností do nově vznikajícího litomyšlského biskupství z roku 1351 víme, že Tatenice v té době byla farní vsí. Dá se předpokládat, že turbulentní doby husitských a českouherských válek si vybraly daň i na zdejší farnosti, byť zprávy o tom nemáme.

V 16. století zanikl klášter a Tatenice se odstává pod správu zábřežské vrchnosti. Tou se stává Ladislav z Boskovic a na Moravské Třebové, který nařídil všem svým poddaným vyznávat protestantský ritus. Tak končí na čas dějiny katolické správy v Tatenici.

Na hřbitově u kostela najdeme například i hrob rodiny Pelzlů, někdejší erbovních rychtářů z Tatenice

Po Bílé hoře se situace mění. Majitel panství Ladislav Velen ze Žerotína musel uprchnout za hranice a v roce 1622 získávají Tatenici s celým panstvím Lichtenštejnové. Okamžitě zahajují rekatolizaci, ale nejde to tak rychle. Farnost byla opuštěná, spravovaná zábřežským farářem. Ten sděluje v roce 1623 konsistoři v Olomouci, že kostel byl vyloupen a zpustošen tak, že nebylo možné rozpoznat ani jeho zasvěcení.

Až v roce 1640 přichází do Tatenice nový farář Michael Jeltsch z Liptáně. Zakládá matriky, obnovuje školní vyučování a zdá se, že se situace normalizuje. Jenže po šesti letech musel Jeltsch, jak uvádí dobové letopisy pro nemravné chování, z Tatenice uprchnout.

Obec zůstala bez kněze až do roku 1707. Po tu dobu byla duchovně spravována ze Starého Města u Moravské Třebové a ze Svitav. Pavel Bernard Christely ze Svitav byl navíc prvním, kdo podal v roce 1664 první žádost o stavbu nového kostela pro celkovou zchátralost toho původního, který byl údajně zasvěcen Narození Panny Marie.

V roce 1707 byla obnovena kuracie v Tatenici a prvním knězem byl ustaven Ignaz Christian Ehrlich. Právě za něj byl v letech 1716 – 1723postaven současný kostel a zasvěcen sv. Janu Křtiteli. Kostel financovala církev i obec. Díky daru krasíkovského usedlíka Wenzela Seidla byl kostel překrásně vymalován mohelnickým rodákem Judou Tadeášem Supperem. Fresky v kostele patří k nejkrásnějším v okolí dodnes.

Kolem nové brány najdeme pamětní desky padlých ve světové válce

Samotný kostel byl postaven v barokním slohu. Nad hlavním oltářem je Supperuv velký obraz sv. Jana Křtitele. Kromě to jsou zde ještě dva boční oltáře. První je zasvěcen ke cti sv. Jana Nepomuckého, zajímavější je však druhý oltář, který znázorňuje snímání Kristova těla z kříže. Byl vytvořen podle obrazu proslulého vlámského malíře Van Dycka.

Neznámý umělec v tatenickém kostele však celý výjev vyřezal ze dřeva, čímž vytvořil unikátní a poněkud pozapomenuté dílo. V době dokončení bylo na věži kostela pověšeno pět zvonů, z nichž čtyři pocházely ze zrušeného kláštera v Třebařove. O tyto zvony se v následujících letech rozhořel spor mezi farnostmi v Třebařově a v Tatenici.

Součástí areálu je i tato hřbitovní kaple

Kostel dodnes prošel mnoha úpravami. Několikrát do něj udeřil blesk, ale vždy to nezanechalo větší následky. Vyplenili jej i Prusové, přesto jeho areál, který dodnes najdeme v centru obce, je důstojnou protiváhou renesančního žerotínského zámku. A spolu s pohřební kaplí a mohutnou bránou s pomníkem padlých patří k zajímavým místům obce, které by turista rozhodně neměl minout.

Původně hlavní brána do areálu kostela je obrácena na druhou stranu od obce kvůli povinné orientaci chrámu
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

    Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

    jak_klara_obratila_na web.jpg

    Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

    Koupit

    Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.