Kozlovice dnes lákají sportovním areálem, kdysi zde však stála dokonce tvrz

5. říjen 2022

Kozlovice dnes už téměř srostly s Přerovem, jehož jsou od roku 1964 nedílnou součástí. Přesto je to do jisté míry stále svébytná vesnice se zachovalými selskými statky, které se vypínají nad supermoderní sportovní areál městského střihu. Ves plná kontrastů, přesto půvabná a historiky nesmírně zajímavá.

Kozlovice vystupují z šera prehistorie zápisem z roku 1353. Listina, na níž spojili svůj majetek Jiljí z Kozlovic s Fridolínem z Chylce potvrzuje, že v počátcích byla obec rozdělena mezi více majitelů. Pozoruhodné je přídomek zemana Jiljího z Kozlovic, pro nějž byla patrně obec sídelním statkem.

Dalšími majiteli vesnice na sprašové terase nad řekou Bečvou byli zemané z Mladějova, kterým dal obec v léno sám markrabě Jan.

V 15. století jsou různé části vesnice drženy různými majiteli. To platí až do osmdesátých let 15. století, kdy vesnici postupně získává Vilém z Pernštejna. Zajímavé je, že krátce před prodejem je v Kozlovicích jmenována výslovně i tvrz. Nová vrchnost obec nejprve přiřadila k panství se sídlem na hradě Drahotuš, aby ji postupně integrovala do svého přerovského panství. Jeho součástí pak obec zůstala až do konce patrimoniální správy.

Spojení s blízkým Přerovem stejnou vrchností do jisté míry ovlivňovalo zdejší obyvatele. Ti byli nuceni robotovat pro vrchnost sídlící na zdejším zámku, ale i pro město a jeho potřeby. Například dodávat ročně dva otesané trámy na údržbu mostu a podobně. Stejně tak platilo v Kozlovicích mílové právo, které zakazovalo rozvoj řemesel. Pouze Žerotínové si vymohli ve smlouvě s městkou radou v Kozlovicích povolení pro pálení kořalky a obchod se solí.

I proto se obyvatelé živili zejména zemědělstvím. Nikdy jich nebylo příliš mnoho. V roce 1791 zde ve 22 domech žilo 144 osob. Necelých 300 obyvatel měla vesnice na přelomu 19. a 20 století. Dnes se počet zde bydlících osob už přehoupl přes 600 obyvatel.

Od počátku své existence byla ves přifařena do Přerova. Na místě staré zvonice, která vyhořela v roce 1872 spolu s několika grunty kolem návsi, byla záhy postavena kaple zasvěcená sv. Vendelínu.

Také školní vyučování probíhalo pro místní děti až do roku 1910 v Přerově na Šířavě. Zmíněného roku byla v obci otevřena jednotřídní škola.

Kromě kaple zde najdeme také dva kamenné kříže, pomník padlým v 1. světové válce a pamětní desky obětem druhé světové války. 

Sportovní areál, který zde vyrostl v minulých letech je dnes největší atrakcí Kozlovic, místem, kde se setkávají nejen lidé z obce, ale i Přerované. Málokdo si však při cestě kolem něj všimne pozoruhodného uspořádání zadních traktu starých domu na svahu nad ním. Bez nadsázky připomínají terasy toskánských městeček a jsou důkazem stísněnosti zdejších poměrů a obav místních lidí před Bečvou, která se uměla rozvodnit až k plotům jejich usedlostí.

Spustit audio