Křivá Voda je zapomenutá vesnička v kopcích s krásným výhledem a starými legendami

11. únor 2022

Pod lesy Hrubého lesa se rozkládají i rozsáhlé horské louky, kde se i dnes pasou stáda velmi spokojeně vypadajícího skotu. Centrem pastvinářství bývala i osada Křivá Voda, kterou najdeme nad údolím řeky Moravy na Hanušovicku.

Do Křivé Vody se člověk dostane, pokud u železniční stanice Podlesí projede pod tratí a vydá se proti proudu potoka vzhůru ke stejnojmenné vesnici. V půlce cesty se do potoka vlévá další potůček a před ním odbočuje úzká cesta směrem vlevo. Právě ta nás dovede do malebné osady, kde jsou domky rozházené po loukách, jako by je dávný zemědělec rozesel jak zrní.

Jméno obce vychází z překladu německého názvu Krummwasser. Základ jména je stejný jako u Krumperků, jak se jmenovalo nedaleké Podlesí v dávných dobách. Vychází ze slova krumm, tedy křivý. Potok, který tvoří páteř Křivé Vody, se skutečně stále vlní v různých meandrech, tak je to jméno více než oprávněné. Původně se jmenovala Krummbach, tedy Křivý Potok. Osada téhož jména však už existovala u Zábřeha, a tak se už v 17. století používalo spíše jméno Křivá Voda.

Kromě krav a ovcí se v Křivé Vodě pasou i koně

Dá se říci, že Křivá Voda má s Podlesím mnoho společného. Platí to i pro založení obce, která začala vznikat společně s tímto městečkem. V listinách se obec Křivá Voda objevuje k roku 1600 na panství Ruda nad Moravou. Její existence je výsledkem snahy rudské vrchnosti osídlit dosud pustý pravý břeh Moravy, které původně patřil k zábřežskému panství až do vzniku zdejšího dominia počátkem 16. století.

První zmínka o počtu obyvatel obce uvádí 16 selských rodin. Počet lidí však poklesl, snad vlivem třicetileté války. Po jejím skončení máme zprávy o zdejší rychtě. Rychtářem byl Jan Schwartzer. Třináct tamních sedláků mělo po 32 měřic, tedy jen něco přes šest hektarů polí. Zbytek katastru pokrývaly louky a les.

Kolem 1749 bylo ve vesnici 14 domů. V roce 1834 zde pak ve stejném počtu usedlostí žilo již 178 obyvatel. Křivá Voda byla zemědělskou obcí zaměřenou zejména na pastvinářství. Víme, že se zde pěstoval len, brambory a žito.

Někdejší hasičská zbrojnice

Z doby, kdy se v obci z lněného semínka lisoval olej, se zachovala krásná pověst. Ve své sbírce Obr na Šošole ji zaznamenala sběratelka Anežka Šulová. Podle ní zde v dávných časech provozoval olejnu jakýsi Kruš. Jeden rok měl hodně práce, protože se urodilo hodně lnu. Nikdo mu však nepomohl, až najednou se začala práce přes noc dělat sama. Starý Kruš vypozoroval, že mu pomáhá skřítek, nazývaný v té době hausknecht. Ten si stěžoval, že by pracoval i více, kdyby měl nové oblečení. Kruš se mu chtěl odvděčit za jeho pomoc, a tak skřítkovi nový oděv opatřil. Jenže ten, jak jej dostal, okamžitě zmizel a více se neobjevil. Pravidlo, které naše babičky znaly, totiž říká, že hausknechtům se nesmí pomáhat, jinak oni přestanou pomáhat lidem.

Staré domy v Křivé Vodě jsou velké a bytelné

Krátce po vzniku samostatné obce Krummwasser v roce 1850 se tato stala součástí Podlesí. Bylo to rozumné, protože obec byla na sousední aglomeraci zcela navázána. Byla zde škola, farnosti i většina služeb. Křivá Voda se po válce zcela vylidnila. V roce 1950 zde žilo jen 53 nových obyvatel a těsně po roce 1990 už jen 16. Obec je spolu s Podlesím součástí aglomerace Malé Moravy. Dnes se zde však usazují noví lidé.

Přestože část domů byla zdemolována, ty zbylé si lidé opravují jak k rekreaci, tak i trvalému bydlení a tak se zdá, že obec nezanikne. Osada nabízí ze své horní části krásné výhledy. Pozůstatkem někdejší zbožnosti původních obyvatel obce je torzo kapličky mezi lipami v jejím centru a bohužel dnes už bezhlavá socha světce v dolní části vesnice. Nad dědinou je v lesích velká obora s jelení zvěří a známá hájovna jménem Počátka.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.