Ludvíkov vznikl kolem železáren

24. červen 2020

Ludvíkov je dnes vyhledávanou rekreační osadou v údolí Bílé Opavy jen pár set metrů od Karlovy Studánky i od Vrbna pod Pradědem. Zástavba vesnice vlastně doplňuje poměrně husté osídlení tohoto dnes velmi malebného údolí řeky. Dnes už by nikdo ani nehádal, že právě toto místo bylo jakýmsi železným srdcem hor.

U vzniku Ludvíkova totiž stála těžba a zpracování Železných rud. V roce 1672 založil majitel tehdejšího panství  - řád německých rytířů v údolí Bílé Opavy železárny. Pracovních sil u pecí a na hamrech, ale také v okolních lesích, které byly zdrojem dřeva a v dolech, které dodávali místní rudu, donutila vrchnost, aby se postarala o založení nové osady, kde se tito pracovníci zabydlí. A tak v letech 1687-1732 postupně vzniká osada, která je centrem průmyslu i lesnického hospodaření. Velmistr řádu Franz Ludwig, falckrabě z Neuburgu, jehož jméno osada dodnes nese, nechal při zřízení železáren vybudovat první dělnickou kolonii o 15 domcích, která byla přednostně určena dělníkům.

Když je řeč o průmyslu, jeho rozsah byl opravdu obrovský. Vysoká pec, dva železné hamry a kovárna zde stály už od počátku. V roce 1701 přibyly další dvě slévárny, tři hutě a další hamr.  O sto dvacet let později zde stojí tavící pec, dva hamry na železo, jeden hamr na plech a kovárna. Narůstala také produkce. V roce 1795 zde vytavili za půl roku 550 tun surového železa. Vrcholu pak výroba železa dosáhla o třicet let později, kdy zde z pecí získali neuvěřitelných 875 tun surového železa.

Někdejší železárny dnes slouží dřevoprůmyslu

Později sice výroba železa poklesla, začalo se ale více pracovat s litinou. Už v roce 1818 se začala litina odlévat do pískových forem. Na jejich tvorbě se podílel například i známý jesenický řezbář a sochař Bernard Kutzer z Horního Údolí. Kromě předmětů denní potřeby se zde tak odlévaly třeba i plakety, kříže, medaile a další umělecké zboží.  

Železářská výroba zde zaniká v roce 1879 a přes snahy pozdějších let už nikdy nebyla obnovena. Průmysl zde však zůstal. Kromě strojírenství se zde zpracovávalo hlavně dřevo. Mzdy ze zdejších podniků tak stály, živily velký počet místních.

Počet obyvatel Ludvíkova vzrostl od 17. století do roku 1930 na necelou tisícovku. Po odsudnu nebyla vesnice dosídlena zcela, přesto však začala fungovat velmi brzy.

Barokní kostel Navštívení Panny Marie z roku 1792

V minulosti byla vesnice přifařena do Andělské Hory, dnes patří k Vrbnu pod Pradědem. K městu byla obec připojena i administrativně  - až do roku 1990. Dnes už má zase vlastní obecní úřad.

Obecní úřad

Hlavní devizou obce je krásné okolí. Hory jsou zde čarovné a ne tak navštěvované jako jinde v Jeseníkách. Z historických památek je nejznámější zdejší barokní kostel Navštívení Panny Marie z roku 1792. Jeho poněkud nahnutá věž stojí přímo u hlavní cesty. Poněkud stranou pak je unikátní kaple sloužící jako památník padlým v I. světové válce. Postavili ji místní obyvatelé v roce 1923 dle návrhu malíře Ericha Hürdena z Karlovy Studánky.

Kaple sloužící jako památník obětem válek

Milovníci průmyslové historie ocení i některé staré tovární budovy, moderní architekturu zde pak zastupuje například novorenesanční vila (tzv. zámeček) č. p. 18, kterou si nechala v roce 1889 postavit místní významná podnikatelská rodina Gaidoschů.

autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.