Lutotín se může pochlubit dvěma kaplemi i historií sahající hluboko do eneolitu

7. květen 2021

Lutotín patří k vesnicím položeným nad říčkou Romží, která jeho katastr odděluje od sousedních Bílovic, se kterými dnes tvoří jednu obec. V minulosti se však jednalo o samostatnou vesnici, jejíž dějiny sahají hluboko do prehistorie.

Staré úvozové cesty kolem vesnice lákají k procházkám

Archeologické nálezy nám potvrzují osídlení už z poloviny 4. tisíciletí před naším letopočtem, kdy nám zde tehdejší lidé zanechali žárové hroby tzv. ohrozimského typu. Nálezy archeologů při nedávné stavbě kanalizace pak potvrdily také osídlení v dobách laténských a římských. Archeologicky doložená je první zmínka o vesnici uváděná v listině biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141. Nálezy například ve výkopu naproti Obecnímu domu totiž zachytily keramiku a další artefakty z tohoto období.

Romže je zde významným biotopem a v minulosti poháněla i lutotínský mlýn

Z listiny vyplývá, že část obce tehdy patřila olomoucké kapitule. Bližší informace chybí, nicméně k roku 1340 Adam z Konice, když zakládal kanovnické místo u olomoucké kapituly, věnoval na jeho podporu nejen sousední Bílovice, ale i tři domy v Lutotíně. Na konci 14. století už kapitula držela celou obec.

Nápis na mariánské kapli nad Lutotínem

Ještě se vraťme ke jménu vesnice. Jazykovědci jej odvozují od vlastního jména Ľutota či Ľutobor a jeho odnoží. Existuje však i varianta odvození jména od slovesa ľutit, což je staroslovanský výraz pro „vztekat se“ či „zlobit se“. Jasnou odpověď na to, zda je Lutotín osadou lidí Ľutotových či lidí nazlobených, však už dnes patrně nezískáme.

Kříž při vjezdu do vesnice od hlavní cesty

Lutotín byl součástí majetků kapituly až do konce patrimoniální správy. Obec trpěla tím, že ležela na frekventované cestě vedoucí z Prostějova údolím Romže na západ do Čech. Poprvé byla poničena za válek moravských markrabat, část obce zpustla i za třicetileté války a i v pozdějších letech tudy často procházela vojska. Už od nejstarších dob je v obci zmiňován mlýn. Součástí jeho náhonu býval i menší rybník. Obyvatelé vesnice se jinak živili hlavně zemědělstvím. Vrchnost zde měla hospodářský dvorec, který existoval až do roku 1786, kdy byl zrušen a jeho pozemky rozparcelovány.

Přímo z mostu přes Romži můžeme sledovat i její obyvatele

Odpradávna odsud lidé docházeli do kostela v Kostelci na Hané. Sem byla obec i přiškolena. Místní sedláci přispívali nejen na školu, ale i na plat učitele. Mimo jiné i v naturáliích, jako byly koláče, chléb, sádlo a další dobroty.

V roce 1869 zde v 45 domech žilo kolem 248 obyvatel. Vůbec nejvíce, 298 obyvatel zde žilo k roku 1890, pak už počet usedlíků klesal. Významnou událostí byla pro obec stavba železnice Moravské západní dráhy. První oficiální vlak projel obcí sice už při jejím dokončení 1. září 1889, na železniční stanici si však obec musela počkat ještě třicet let do roku 1919.

Romže je zde významným biotopem a v minulosti poháněla i lutotínský mlýn

K nejvýznamnějším památkám obce patří dvě kaple. Starší z nich je kaplička Panny Marie Bolestné. Ta byla postavena patrně někdy kolem roku 1766. Tehdy její stavbu přikázala olomoucká kapitula jako trest jistému Janu Brablecovi, za dnes již neznámý zločin, který spáchal. U kaple stojí také památná Lutotínská lípa malolistá s obvodem kmene přes tři metry.

Další kapli, zasvěcenou sv. Anně, najdeme přímo na návsi. Byla vybudována v roce 1822 a v roce 1872 k ní byla přistavěna zděná sakristie. Před kaplí stojí jeden ze dvou místních křížů, druhý najdeme na vjezdu do obce od hlavní silnice. Obě kaple jsou památkově chráněny a nedávno prošly velkou rekonstrukcí.

autor: kbz
Spustit audio