Má teplý únor i začátek března vliv na naše zahrádky? Poslechněte si rady odborníka
A co prudký pokles teplot z minulého týdne? Jak můžeme chránit meruňky před mrazem? A která choroba jim po silném dešti hrozí nejvíc a jak proti ní bojovat? Zahrádkářskou Dobrou radu jsme tentokrát otevřeli s Ivanem Dvořákem z Českého zahrádkářského svazu.
Jistou výhodu v tomto počasí mají podle něj pěstitelé zeleniny. Jak říká: „Pokud bychom počítali s tím, že už nebude delší období s mrazíky pod -5 °C, tak můžeme sít mrkev, petržel, špenát, polníček, novozélandský špenát, černý kořen, kopr, ředkvičky. Pokud máme doma, nebo si pořídíme netkanou textilii, tak s ní můžeme výsevy přikrýt, při poklesu pod 0°C raději dvojitou vrstvou.“
Co ale znamená nezvykle teplý únor pro ovocnáře? Podle Ivana Dvořáka u peckovin, zejména u mandloní, meruněk, broskvoní je to problém. Postupně, podle odrůd nasbírají teploty, které je probouzí, posunují je k rašení a kvetení. No a jak odkvetou meruňky, budeme mít až do poloviny května strach z každého poklesu teplot na 0 °C. Podobně u mandloní a později broskvoní. U nakvetlých meruněk po současných silných deštích navíc hrozí monilióza a je důležitá účinná ochrana.
Jak na to? Ivan Dvořák poradil a také odpovídal na řadu posluchačských dotazů. Například: „Mám keř, klokoč zpeřený, kvete dost, ale neplodí. Pomohl by razantní jarní řez, nebo přesazení?“, dále: „Jak pěstovat muchovník? Vloni měl dva roky, krásně kvetl, ale úroda žádná?“, „Jak správně pěstovat česnek? Na mojí úrodě jsou hnědé flíčky…“, nebo: „V loni jsem měla cukety samý květ, ale nakonec skoro žádnou úrodu, většina květů opadala. Co jsem dělala špatně?“
Tyto a řadu dalších dotazů zodpověděl Ivan Dvořák z Českého zahrádkářského svazu.
Pořad Dobrá rada můžete ve vysílání Českého rozhlasu Olomouc poslouchat a ptát se hostů každé úterý od 10:04.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.