Mají současné lesy naději na znovuzrození? Bezesporu, jen musíme počítat, že budou jiné

8. leden 2023

Lesy v našem okolí procházejí v současné době asi největší proměnou, kterou současné generace obyvatel kraje mohly v době svého života zažít. Nejede jen o rozsáhlé postižení kůrovcovou kalamitou a větrnými polomy. I nově vysazované lesy budou muset být zcela jiné, než na jaké jsme doposud byli zvyklí.

I když to vypadá, že lesníci nebyli na podobný vývoj připravení, opak je pravdou. Už minimálně dvě desetiletí zpět bylo jasné, že současné lesy nejsou zcela v pořádku a že bude nutné začít uvažovat nad tím, kam se bude vývoj lesnictví obracet. Lesy, které v nedávné době zničily kalamity a kůrovec byly vysazovány v době, kdy většina současných lesníků ani nebyla na světě. Stejně tak málokterý z nich se dožije lesa, který vysazuje v mýtním věku. I proto je nutné přemýšlet nejen v kontextu současného stavu podnebí, srážek a podobných atributů, ale zkusit odhadnout jak bude vypadat krajina a podněbí za dvacet, padesát i třeba sto let. A to rozhodně není jednoduché.

Při úpravách svážnic lesníci tvoří i podobné malé nádrže pro zadržení dešťových vod a zlepšení klimatu v okolí

Už před patnácti lety tak například na revíru Javorná nedaleko Rejvízu v Jeseníkách vznikaly oplocenky, kde rostla směs listnatých stromů s jedlí a částečně smrkem. Některé oplocenky jsou už dnes odstraněné a i díky nim nejsou v této oblasti jen rozsáhlé holiny po vytěžených smrkových monokulturách. Také na jejich místě už dnes roste nový les. Máme tak unikátní možnost jej vidět svrchu, protože za dalších dvacet let už zase pravděpodobně budou hledět z vršku na nás koruny dnešních malých proutků, které představují budoucí les.

Výrazně se i zde mění skladba. Na místě někdejších smrkových porostů tak rostou třešně, břízy, buky, jedle, modříny, jeřáby a další dřeviny.

Lesy tady byly a pravděpodobně i budou. To že budou zcela jiné, než na které jsme dnes zvyklí, to je prostě fakt.
lesník CHKO Jeseníky Miroslav Havíra

Kromě výsadeb je však velká část mladých stromků součástí přirozené obnovy, je tedy dílem přírody a lesníci vypomáhají výsadbou jen s těmi druhy, které se zde v současné době nevyskytují. Počítá se totiž s tím, že příroda sama tuší, co má a nemá šanci v těchto místech přežít do budoucna. „Lesy tady byly a pravděpodobně i budou. To že budou zcela jiné, než na které jsme dnes zvyklí, to je prostě fakt. A my vlastně ani netušíme, jaké budou. Jen víme, že si s tím příroda bude umět patrně poradit lépe než my a na nás bude se s tím vyrovnat,“ míní lesník CHKO Jeseníky Miroslav Havíra. Trošku nám v tomto směru mohou napomoci bezzásahové lesy v rezervacích, kde přírodní vývoj už lehce naznačuje, kam se budou naše lesy vyvíjet dále.

Jedním ze stromků, které budou tvořit příští les je i tento modřín

Má tedy současný les, který těžce zasáhla příroda i lidské konání šanci na obnovu? Podle lesníků bezesporu má. Jen to bude chtít větší pokoru před tím, co nám příroda nachystá, vnímavost k tomu, co se kolem nás děje a pravděpodobně i podrobné studium dějů, které proměňují krajinu, podnebí i  množství vody.

Proměnit se bude muset i průmysl kolem nás, zejména ten dřevozpracující, a stavební, který bude muset umět využít i dřeviny, na které nebyl doposud zvyklý. A tak se proměna lesů pravděpodobně dotkne každého z nás.

Spustit audio