Mladá Ukrajinka, která skoro rok i s dětmi žije na faře v Dřevohosticích: Pořád věřím, že se vrátíme, doufá

Čtěte také

Student práv z Olomouce už rok pomáhá své rodné Ukrajině. Aktuálně zásobuje ukrajinské jednotky u Bachmutu

„Já žiji tady na faře, kde mám své zázemí, a ti, kterým jsme poskytli zázemí nového domova, žijí odděleně tady v této části, které říkáme domeček,“ ukazuje farář Zdeněk Mlčoch na dvorku své farnosti malý domek, kde před rokem ubytoval dvě rodiny ukrajinských běženců – dvě ženy a tři děti. Běžně nevyužívaný objekt s farníky narychlo upravili, vybudovali v něm nové podlahy a vybavili jej nábytkem. „Myslím, že teď je k užívání velmi důstojný,“ dodává Mlčoch.

Maryana na faře žije spolu se svými syny Romanem a Jaroslavem. Říká, že se tu cítí bezpečně. Zatímco před rokem jsme se při natáčení bez on-line překladače neobešli, teď češtinu zvládá výborně. „Děti se na školu a školku adaptovali. Ale s jazykem je to pro nás samozřejmě ještě trochu složité,“ říká Maryana.

Jedenáctiletý Roman přechod z azbuky zvládl bravurně, hodnotí jeho čtení z čítanky ředitelka dřevohostické základní školy Nataša Kučerová. Češtinu děti dvakrát týdně individuálně doučuje. I to jim podle ní pomáhá zapomenout na to co se děje u nich doma. „Přicházeli sem nedobrovolně a ve stresu. Upřímně řečeno, ve stresu jsou dosud. Nejhorší na tom celém je ta nejistota,“ myslí si Kučerová.

Maryana je proto šťastná, že přímo ve škole se jí podařilo najít zaměstnání. Pracuje tam jako uklízečka. Rok bez muže a příbuzných Maryana prožívala velmi těžko, domů se ale zatím vrátit nechce. Bojí se o děti. „Uvidíme. Věřím ale, že to skončí a vrátíme se,“ stále doufá Maryana.