Myslivci vítají pomoc veřejnosti při přikrmování zvěře. Ideální je vložit potravu do krmelců
Zvířata se v zimě musí uživit buď z předem přichystaných zásob, nebo změnou jídelníčku. Myslivci je obvykle přikrmují tím nejpřirozenějším – senem, slámou, větvemi keřů, kaštany, žaludy nebo bukvicemi. Může pomáhat i veřejnost? A jakým způsobem?
Vhodné jsou například sušený chléb a rohlíky, jablka, řepa, mrkev, seno, případně nějaké obiloviny. „Prosíme o zdravotně nezávadné krmivo, které není plesnivé, shnilé nebo zkvašené,“ upozorňuje jednatel Okresního mysliveckého spolku Olomouc Jiří Zbořil.
Nejlepší je vložit potravu do krmelců, kde díky stříškám nezmokne. Ať už jde o krmelečky pro zajíce, velké krmelce pro daňky, muflony a jeleny nebo nízké zásypy pro bažanty. „Uchovat zvěř v dobré zdravotní kondici, to je naše hlavní motto,“ říká za myslivce Jiří Zbořil.
Jejich úkolem je budovat ekologicky stabilní krajinu, která po celý rok zvířatům skýtá základní životní parametry – potravní nabídku a možnost úkrytu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
