Na silné minulosti stavíme živou budoucnost, říká o Hanáckém muzeu v Příkazech jeho vedoucí Petr Vodešil
Do Hanáckého muzea v přírodě v Příkazích na Olomoucku přišel z univerzitního prostředí. Doktor filozofie s oblastmi zájmu „politická filozofie a teorie“ a „teorie poznání“ Petr Vodešil se před čtyřmi lety rozhodl vykročit z komfortní zóny a dát novou vizi a život právě muzeu v Příkazích.
Dnes se zamýšlí nad uplynulým čtyřletým obdobím, plným nejistoty, bojovaní za své vize a učení se novým věcem. „Profesně jsem se nikdy za tak krátký čas neposunul tolik dopředu, jako v hanáckém muzeu,“ svěřuje se.
Hanácké muzeum v přírodě v Příkazích v tuto dobu vnímá jeho vedoucí jako místo s řadou klenotů, s lidmi, kteří ještě mají vztah k tradici rodinných gruntů a jsou hrdí na hanácké kroje a nářečí.
Je těžké vybudovat vizi budoucnosti něčeho, co stojí na minulosti? Jaké jsou současné trendy muzejnictví? A jak důležité jsou kvalitní vztahy v osobní i pracovní oblasti?
Poslechněte si rozhovor s Petrem Voděšilem, který byl hostem Zory Ježkové.
Všechny hosty a rozhovory z pořadu Větrník najdete i na webu Českého rozhlasu Olomouc nebo v podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify, Google Podcast nebo Apple iTunes.
Související
-
Lidé v Příkazích berou zdejší Hanácký skanzen jako prestiž, říká Petr Vodešil
Nový šéf Hanáckého muzea v přírodě doplňuje: „Já se víc než vedoucí, cítím jako správce tohoto kulturního dědictví.“
-
Hanácký skanzen v Příkazech
Přijměte pozvání do hanáckého skanzenu v Příkazech. Dozvíte se, kde stojí Kameníčkův grunt nebo co to je špaletová stodola.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
