Národní dům byl centrem českých spolků i kultury v německé Olomouci

28. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Národní dům po dostavbě ve dvacátých letech působí opravdu dominantně
0:00
/
0:00

Město Olomouc bylo až do roku 1919, kdy se připojily k městské aglomeraci okolní české vesnice většinově německé. Ve vyostřeném národnostním boji tak česká menšina jen těžko hledala útočiště pro své společenské a kulturní aktivity. A tak se zrodila myšlenka stavby Národního domu přímo v centru města.

Pozdější první český starosta města, loštický rodák, advokát Richard Fischer vzpomínal, že zásadním impulzem ke stavbě Národního domu byla událost z března roku 1885, kdy zastupitelé zamítli žádost hudebního spolku Žerotín o pronájem divadla za účelem slavnostního provedení Dvořákovy skladby Svatební košile. Byla ustavena Matice Národního domu a začaly se shromažďovat prostředky na jeho stavbu. Kromě obyvatel města přispívali i organizace, spolky a obyvatelé z okolí, ale například i Prahy a dalších českých měst.

Už na konci roku 1885 byla ustavena První česká stavební společnost, kterou vedl František Stejskal. Problémem ovšem bylo získání pozemků. Pro stavbu bylo vyhlédnuto místo na nároží dnešní ulice Slovenské a třídy 8. května. Tam původně stály čtyři historické domy. Zastupitelstvo města ovládané Němci umístění Národního domu bránilo, ale v srpnu roku 1886 byl pozemek konečně získán.

Balkon z nějž Richard Fischer vyhlásil olomoučanům nový samostatný československý stát

Projekt budovy, která měla obsahovat spolkové prostory, hotelovou část, velký sál, restauraci i podzemní tělocvičnu, vytvořil architekt Bohuslav Moravec z Hořic a upravil Čeněk Venclík. Stavbu domu pak řídil olomoucký stavitel Karel Starý starší. Už v roce 1887 se ustavil spolek Česká beseda, který měl Národní dům provozovat a v lednu roku 1888 byl objekt zkolaudován.

Na slavnostní otevření v únoru 1888 zvala pozvánka osobně vytvořená malířem Mikolášem Alšem. Už v dubnu se zde za autorovy osobní účasti prezentovala díla Antonína Dvořáka a následovaly i další velké kulturní události. Kromě spolku Žerotín našly v Národním domě své útočiště také čtenářský spolek a od roku 1889 i první česká veřejná knihovna.

V roce 1900 byl Národní dům rozšířen o novostavbu při ulici 8. května, na místě někdejšího hotelu U modré hvězdy. Kromě hotelových pokojů zde byla na žádost Sokolů zřízena i tělocvična. Roku 1901 pak První česká stavební společnost v Národním domě upravila i zahradu se železným pavilonem.

Další významná osobnost zakladatel Národní jednoty Jan Žáček má na Národním domě i pamětní desku

Ne náhodou se právě Národní dům stal svědkem vyhlášení samostatnosti Československé republiky. Byl u toho právě advokát Richard Fischer. 28. října krátce po deváté hodině večerní dostal z Prahy telegram o vyhlášení samostatné republiky. V té době už v Olomouci existoval český Národní výbor, v jehož čele stál právě Fischer, zvolený teprve před dvěma dny.

Členové a sympatizanti českého národního hnutí se rychle odebrali do Národního domu, kde tehdy zrovna hrála vojenská kapela. Když se kapelník dozvěděl, o co jde, spustil prý nejen píseň Kde domov můj, ale i slavnou ódu Hej Slované. Ráno 29. října už mířili k Národnímu domu čeští obyvatelé města a okolních vesnic. Z nárožního balkonu je pozdravil Richard Fischer a oznámil vznik samostatného státu.

Na tomto snímku jsou znatelné stavební etapy výstavby Národního domu

A Národní dům? Tomu už se tak dobře nevedlo. Jakmile představitelé české správy převzali do svých rukou městské divadlo a další budovy, kleslo jeho využívání o mnoho procent. Navíc byl na jeho budově stále vázán značný dluh za výstavbu a provoz. Ten byl krytý úvěrem a dokonce se uvažovalo o jeho prodeji. K tomu sice nedošlo, po likvidaci Matice Národního domu však přece jen objekt připadl Ústřední záložně rolnické. V letech 1928 -29 byl dům rekonstruován podle projektu stavitelů Josefa Jiránka a Bohumila Vodičky. Tříposchoďová budova byla zvýšena o dvě patra na podobu, v jaké ji známe dnes. Po znárodnění v roce 1948 sloužil objekt jako hotel a restaurace a také společenské centrum. Bohužel po roce 1990 jeho provoz upadá a nakonec byl zastaven. Dnes je objekt v soukromých rukou, plánovaná rekonstrukce je však bohužel stále odkládána.

autor: kbz
Spustit audio