Název obce Krchleby je opředen tajemstvím

10. listopad 2017
Kaple Panny Marie Pomocné ze 2. poloviny 19. století

Rozsáhlý katastr obce Krchleby na Zábřežsku zasahuje od náhorní plošiny, na níž se vypíná samotná obec, přes údolí Bušínova, až po hranice Křižanova a Hynčiny. Přestože se nejvyšší kopce oblasti nepřesahují ani 600 metrů nad mořem, mají Krchleby charakter horské obce s drsným podnebím a v minulosti i těžkým živobytím.

Každá obec má své tajemství a v případě Krchleb je to původ pojmenování vesnice. Podle jazykovědců patří k nejstarším typům místních jmen na našem území. Jedná se o složeninu ze staročeského podstatného jména „leb“ (hlava, lebka) a přídavného jména „krchý“ (levý). Spojení těchto slov je však podivné. Byly Krchleby osadou pletichářů a intrikánů podle staročeského slova „krchmiti“, tedy dělat něco s postranními úmysly? Nebo měli první obyvatelé obce hlavu nakloněnou vlevo? To je nepravděpodobné i proto, že vesnic s tímto jménem je v Česku celkem sedm.

A tak se odborníci přiklánějí k tomu, že jméno vychází ze složení jiných slov. „Skrb“ ve smyslu žal, soužení či nedostatek a podstatného jména „chleby“. Tedy obec, kde bylo nutné šetřit chlebem, protože ho nebylo dost. Kdo zná zdejší kamenitá pole, ví o čem je řeč, a určitě dá tomuto vysvětlení za pravdu. I tak je to však stále jen hypotéza, kterou nedokážeme potvrdit. Stejně, jako vysvětlení německého jména obce Chirles, které mělo vycházet z německého slova „kirche“, tedy kostel.

Pomník padlých v centru obce

První zprávu o existenci obce nám podává listina týkající se mohelnické rychty a jí podřízených obcí, kde jsou Krchleby jmenovány už v roce 1273. I v pozdějších letech byla obec biskupským majetkem, který byl dáván v léno různým šlechticům, ale i dalším osobám. K nejvýznamnějším šlechtickým majitelům pak patří rod pánů ze Zvole, kteří obec přiřadili ke zvolskému manství, a po něm už jako součást mírovského dominia byla předávána i dalším držitelům. Zajímavé je, že pomístní tradice mluví i o zaniklé obci Malé Krchleby, která měla stát na poli napravo od cesty do Bušínosvkého údolí. Písemné zprávy o ní však nejsou.

V roce 1562 je už v obci jmenován jako zástupce vrchnosti rychtář. Rychta v Krchlebech byla zákupní, což znamenalo, že se úřad dal koupit společně s rychtou a pozemky, které k ní patřily. Obec hodně utrpěla třicetiletou válkou. Už před ní zde však většina obyvatel patrně hovořila německy. Dokonce i křestní jména a příjmení zdejších usedlíků, která zněla česky, ukazovala na vliv německého okolí.

Kdysi k obci patřil Horní i Dolní Bušínov

Ke Krchlebům patřily také osady Horní a Dolní Bušínov. Dolní Bušínov se následně stal součástí Hynčiny a pak Zábřeha, Horní Bušínov patří do katastru Krchleb dodnes. Společně s oběma osadami měly Krchleby už na konci 18. století 300 obyvatel.

V 19. století prošla obec nebývalým rozvojem. Byl zde postaven větrný mlýn, který doplnil nabídku dvou mlýnů v údolí potoka Jahodnice v Bušínově. Už od roku 1828 v obci existuje škola. Zdejší kaple byla podle některých pramenů zasvěcena Panně Marii Pomocné v roce 1870, podle jiných dokladů se začala stavět už v roce 1864, po neshodách stavitelů a nedostatku peněz byla nakonec dokončena až v roce 1884. Jinak je obec přifařena do Maletína, Dolní Bušínov pak náležel do farnosti Zvole, později do Hynčiny.

Socha sv. Trojice v polích nad obcí, kde prý kdysi stála vesnice

Hlavním zdrojem obživy místních obyvatel bylo zemědělství, zejména pěstování brambor, žita a lnu. V 19. století zde bylo objeveno ložisko grafitu a železné rudy, těžba však neměla dlouhého trvání. Naopak těžba a zpracování vápence patřila k obci odpradávna a zdejší vápeníci rozváželi vápno po okolních obcích k potřebě stavebníků, zemědělců, ale například i malířů.

Krchleby mají krásné okolí, kterému vévodí daleké výhledy. Vedou tudy cyklotrasy a v zimě kolem obce míří k Maletínu i běžkařská trasa ze Zábřeha.