Název obce Krchleby je opředen tajemstvím

Každá obec má své tajemství a v případě Krchleb je to původ pojmenování vesnice. Podle jazykovědců patří k nejstarším typům místních jmen na našem území. Jedná se o složeninu ze staročeského podstatného jména „leb“ (hlava, lebka) a přídavného jména „krchý“ (levý). Spojení těchto slov je však podivné. Byly Krchleby osadou pletichářů a intrikánů podle staročeského slova „krchmiti“, tedy dělat něco s postranními úmysly? Nebo měli první obyvatelé obce hlavu nakloněnou vlevo? To je nepravděpodobné i proto, že vesnic s tímto jménem je v Česku celkem sedm.

A tak se odborníci přiklánějí k tomu, že jméno vychází ze složení jiných slov. „Skrb“ ve smyslu žal, soužení či nedostatek a podstatného jména „chleby“. Tedy obec, kde bylo nutné šetřit chlebem, protože ho nebylo dost. Kdo zná zdejší kamenitá pole, ví o čem je řeč, a určitě dá tomuto vysvětlení za pravdu. I tak je to však stále jen hypotéza, kterou nedokážeme potvrdit. Stejně, jako vysvětlení německého jména obce Chirles, které mělo vycházet z německého slova „kirche“, tedy kostel.

Pomník padlých v centru obce|foto: Miroslav Kobza

První zprávu o existenci obce nám podává listina týkající se mohelnické rychty a jí podřízených obcí, kde jsou Krchleby jmenovány už v roce 1273. I v pozdějších letech byla obec biskupským majetkem, který byl dáván v léno různým šlechticům, ale i dalším osobám. K nejvýznamnějším šlechtickým majitelům pak patří rod pánů ze Zvole, kteří obec přiřadili ke zvolskému manství, a po něm už jako součást mírovského dominia byla předávána i dalším držitelům. Zajímavé je, že pomístní tradice mluví i o zaniklé obci Malé Krchleby, která měla stát na poli napravo od cesty do Bušínosvkého údolí. Písemné zprávy o ní však nejsou.

V roce 1562 je už v obci jmenován jako zástupce vrchnosti rychtář. Rychta v Krchlebech byla zákupní, což znamenalo, že se úřad dal koupit společně s rychtou a pozemky, které k ní patřily. Obec hodně utrpěla třicetiletou válkou. Už před ní zde však většina obyvatel patrně hovořila německy. Dokonce i křestní jména a příjmení zdejších usedlíků, která zněla česky, ukazovala na vliv německého okolí.

Kdysi k obci patřil Horní i Dolní Bušínov

Ke Krchlebům patřily také osady Horní a Dolní Bušínov. Dolní Bušínov se následně stal součástí Hynčiny a pak Zábřeha, Horní Bušínov patří do katastru Krchleb dodnes. Společně s oběma osadami měly Krchleby už na konci 18. století 300 obyvatel.

V 19. století prošla obec nebývalým rozvojem. Byl zde postaven větrný mlýn, který doplnil nabídku dvou mlýnů v údolí potoka Jahodnice v Bušínově. Už od roku 1828 v obci existuje škola. Zdejší kaple byla podle některých pramenů zasvěcena Panně Marii Pomocné v roce 1870, podle jiných dokladů se začala stavět už v roce 1864, po neshodách stavitelů a nedostatku peněz byla nakonec dokončena až v roce 1884. Jinak je obec přifařena do Maletína, Dolní Bušínov pak náležel do farnosti Zvole, později do Hynčiny.

Socha sv. Trojice v polích nad obcí, kde prý kdysi stála vesnice|foto: Miroslav Kobza

Hlavním zdrojem obživy místních obyvatel bylo zemědělství, zejména pěstování brambor, žita a lnu. V 19. století zde bylo objeveno ložisko grafitu a železné rudy, těžba však neměla dlouhého trvání. Naopak těžba a zpracování vápence patřila k obci odpradávna a zdejší vápeníci rozváželi vápno po okolních obcích k potřebě stavebníků, zemědělců, ale například i malířů.

Krchleby mají krásné okolí, kterému vévodí daleké výhledy. Vedou tudy cyklotrasy a v zimě kolem obce míří k Maletínu i běžkařská trasa ze Zábřeha.