Nejtoxičtější látku do ovzduší vypouštějí domácnosti. Ukázala to analýza kvality ovzduší za loňský rok

13. únor 2024

Karcinogenní benzo(a)pyren produkují kvůli špatnému spalování tuhých paliv z 95 procent. Vyplývá to z analýzy kvality ovzduší za loňský rok, kterou mají čerstvě k dispozici odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu. Podrobnosti rozebral v Dobré radě doktor Jáchym Brzezina, vedoucí oddělení kvality ovzduší CHMÚ, pobočka Brno.

Data shromážděná Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) ukazují, že v průběhu topné sezony bývá kvalita vzduchu na venkově násobně horší, než ve městech. Mohou za to z 95 procent domácnosti, které po loňském a předloňském zdražení plynu a elektřiny přešly nebo se vrátily k vytápění tuhými palivy.

Jáchym Brzezina

Ve velkém obyvatele venkova trápí znečištění z nekvalitního spalování uhlí, mokré dřevo, někdy spalování plastů a odpadů, špatné a staré kotle, zadehtované komíny.  Lidé často topit neumí, kotle schválně přidusí a přitom ničí nejen životní prostředí, ale také vlastní kotel a komín.  

Přitom pro zlepšení tohoto stavu může každý udělat i se starým kotlem mnoho už tím, že kotel na tuhá paliva zbytečně nepřidusí a teplotu v něm udržuje dostatečně vysokou.

A navíc – pozor na datum 1. září 2024 a povinnost výměny starých neekologických kotlů, jak upozorňuje doktor Jáchym Brzezina.

Nakolik znečišťují ovzduší letadla? Jaký vliv ovzduší má počasí? Jak velmi je pro člověka toxický vzduch, který dýcháme? A co můžeme udělat pro to, aby se situace zlepšila?

Poslechněte si Dobrou radu s odborníkem na kvalitu ovzduší Jáchymem Brzezinou.

Pořad Dobrá rada můžete ve vysílání Českého rozhlasu Olomouc poslouchat a ptát se hostů každé úterý od 10:04.

Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.