Němčice mají dvě náměstí, které jsou vlastně jedním obrovským rynkem
Němčice nad Hanou jsou velmi pozoruhodným městečkem, kde se dá najít množství zajímavých míst. Jedním z nejviditelnějších je však zdejší náměstí, které je obrovské a leckteré větší město by mohlo Němčákům zdejší rynek závidět.
Přitom náměstí se dá této trojúhelníkové ploše hrdě říkat až od roku 1970. Tedy alespoň co se novověku týče. Teprve toho roku byla ves Němčice nad Hanou oficiálně prohlášena městem. Na druhou stranu, městská práva Němčice už jednou měly.
Historie nám praví, že ves je zmiňována k roku 1131. To ji řadí k osadám, které mají pravděpodobně předkolonizační původ. Víme, že okolí Němčic bylo osídleno již od doby kamenné, takže se dá předpokládat, že se zde lidé usadili už v pravěku a žili zde téměř nepřetržitě až do současnosti.
Na žádost Vratislava z Pernštejna povýšil císař Ferdinand Habsburský roku 1563 ves Němčice na městečko s udělením mnoha privilegií. Obyvatelé se začali zabývat vedle zemědělství také obchodem a řemesly. Po třicetileté válce se však v souvislosti s Němčicemi opět mluví jen a jen o obci.
Jedním z důvodů, proč měly Němčice v minulosti tak významné postavění, byl bezesporu zdejší kostel. Najdeme jej také na Komenského náměstí, v čestném prostoru uprostřed jižní části. První zmínky o něm jsou již ze 13. století, současná stavba pak pochází z doby krátce po roce 1662. Součástí dnešního areálu kostela je rovněž zvonice, jejíž jádro je starší než kostel.
Ke kostelu nedílně patří i fara. Ta současná stojí téměř naproti kostelu a pochází z I. poloviny 18. Století. Původní fara však byla mnohem starší a její existence sahá až do doby počátků historických zápisů.
Za kostelem stojí dvě významné školní budovy. Jedna dnes slouží jako restaurace a penzion, ale bývala to kdysi škola, jejíž stavba byla v roce 1832 postavena na náklady knížete Metternicha, majitele zdejšího panství. Škola fungovala až do konce 19. století. Budova pak sloužila jako chudobinec a následně od roku 1915 jako mateřská škola zřízená řádem sv. Hedviky.
Školu nahradila modernější budova postavená o kus dále na jih, která v roce 1897 u příležitosti 50. výročí vlády císaře Františka Josefa I. dostala jeho jméno. Dnes se zde vyučuje umění a škola dostala třetí budovu, ovšem již mimo náměstí.
Kostelní areál vroubí nejen lípy, ale také množství drobných sakrálních památek. Některé kříže ještě pamatují někdejší hřbitov, který kostel obklopoval. Pozoruhodný je však soubor zdejších soch. Sv. Juda Tadeáš pochází z roku 1731 a zřejmě dílem Bohumíra Fritsche. Sv. Jan Nepomucký je z roku 1717 a starší než letopočet 1785 na podstavci je také sv. František Xaverský.
K pozoruhodným dílům, připisovaným kroměřížskému sochaři Beckovi patří i mariánský sloup z roku 1885.
Nejen sakrální ale i světské stavby zdobí Němčické náměstí. K těm pozoruhodným patří i zdejší žudr. Budova s typickým hanáckým Žudrem stojí na křižovatce Horní Brány a Komenského náměstí. Ještě v roce 1805 byla střecha statku pokryta došky a právě v té době byl současný žudr přistavěn. Další přestavba byla provedena v roce 1909. Po rekonstrukci žudru v roce 1994 zde vznikla výstavní místnost a místnost pro místní folklorní soubor a některé odbory radnice. Ta jinak sídlí až na druhé polovině náměstí, která nese jméno Palackého, v budově někdejšího pivovaru, přebudovaném už v 17. století.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
