Kratom se stal módní záležitostí, o to nebezpečnější ale může být. Jaká zákonná regulace nyní platí?

Kratom je psychoaktivní látka pocházející z rostliny Mitragyna speciosa, která roste převážně v jihovýchodní Asii. V zemi původu je kratom konzumován žvýkáním nebo louhováním sušených listů. Do Evropy a dalších západních zemí je vyvážen v podobě zeleného až tmavě zeleného prášku. Ten se poté konzumuje s vodou, čajem či slazeným nápojem. Je ho možné též zakoupit i v tabletách a v podobě tekutého extraktu.

Kratom má narkotické vlastnosti, které kombinují psychostimulační účinky a účinky podobné opiátům. Navozuje analgezii a mírnou euforii. V malé dávce má stimulující účinky. Uživatel zpravidla pociťuje zvýšený nárůst energie a euforie. Z tohoto důvodu bývá kratom oblíbený zejména u studentů středních škol. Naopak vysoká dávka kratomu má sedativní účinky srovnatelné s užitím morfia nebo heroinu.

Při dlouhodobém užívání se mohou objevit úbytky na váze, chronická únava. Dlouhodobé užívání kratomu se může výrazně podepsat na psychice uživatele. Jedinec se může potýkat s celkovým vyčerpáním, depresemi až psychózou. A samozřejmě vzniká závislost. Souhrnem narkotických účinků a závislostního potenciálu lze kratom řadit mezi látky podobné kokainu, pervitinu, morfiu a heroinu, tedy tzv. tvrdým drogám.

Prodej kratomu v současnosti podléhá přísné regulaci, přesto představuje velké riziko zejména pro žáky základních škol a studenty středních škol, kteří vyhledávají jeho narkotické účinky.

Jaké účinky má kratom na organismus? Jak poznáme, že dítě má doma právě kratom a že jej užívá? A jak je to s regulací prodeje této látky?

Poslechněte si Dobrou radu, kde byli hosty Zuzana Slabá z Krajského ředitelství Policie České republiky v Olomouci a Libor Cinegr, režisér filmu Sběratelé kratomu.

Zuzana Slabá z Krajského ředitelství PČR a Libor Cinegr, režisér filmu Sběratelé kratomu|foto:David Jahoda, Český rozhlas