Obec Vlkoš dostala jméno patrně podle zakladatele jménem Vlk
Obec Vlkoš leží na jih od Přerova v rovinatém kraji mezi říčkou Moštěnkou a řekou Bečvou. Je to země úrodná, ale často také postihovaná záplavami. A kdysi to byl také kraj rybníků, z nichž se jich dodnes pár zachovalo.
Jméno obce je odvozeno pravděpodobně od vlastního jména zakladatele, který se jmenoval buď přímo Vlkoš, nebo Vlk. Tak to alespoň tvrdí jazykovědci. Toto jméno se v listinách věnovaných obci nevyskytuje, najdeme zde však jiná. V roce 1294 bratři Hartleb a Vítek z Dubňan darovali polovinu obce Vlkoš velehradskému klášteru. To je nejstarší zmínka o obci, která navíc potvrzuje její držbu drobnou šlechtou.
V roce 1348 byl Vlkoš podle majitelů podílů rozdělen na tři části. Část velehradská patřila klášteru, část ovesnou v té době vlastnil rod pánů z Kravař a část vladyckou drželi Podstatští z Prusínovic. Není vyloučeno, že již tehdy existovala vlkošská tvrz. První písemné zmínky o ní sice máme až ze 2. poloviny 14. století, nicméně majitelé jednotlivých podílů se měnili a není vyloučeno, že zde i sídlili. Koncem 13. Století splynula ovesná a vladycká část obce v jedno dominium. To se však zase dělilo mezi jednotlivé společníky a to včetně tvrze.
Tvrz, obklopená vodním příkopem plným ryb, nepřežila husitské války kdy spolu s obcí lehla popelem. V roce 1447 se pak sloučila s panskou částí obce i ta velehradská a Vlkoš opět měla jedinou vrchnost. Tvrz byla ještě jednou obnovena, pak opět vypálena a nakonec zase obnovena aby sloužila jako hospodářské centrum obce až do 16. století. Pak zaniká docela a jedinou stopou po ní je zbytek oválné vyvýšeniny v zahradách domů západně od kostela.
Obec od počátku 16. století náleží k panství chropyňskému, se kterým sdílí veškeré osudy až do konce patrimoniální správy. Za třicetileté války sužovaly obec nájezdy vojsk, zejména Švédů, kteří se usadili blízko Horní Moštěnice. Za následných bojů pak byly vypuštěny a zničeny některé rybníky kolem vesnice. Opět se zde usadila vojska ještě i na počátku 19. století, kdy zde tábořili před bitvou s Napoleonem císařské voje.
Vlkoš byl vždy zemědělskou vesnicí, ke které však už od 14. století přináležel mlýn. Ten využíval mlýnskou strouhu přivádějící vodu z Moštěnky od Horní Moštěnice. První zmínka o mlýně je z roku 1348, kdy byl ještě dřevěný. Teprve v roce 1726 byl postaven současný barokní mlýn, který je nejen významnou památkou, ale sloužil také jako pekárna a vyráběl se zde i elektrický proud.
Součástí dnešní obce Vlkoš je také místní část Kanovsko. Dnes obě obce zcela splynuly, ale ještě v roce 1950 bylo Kanovsko samostatnou vesnicí. Dokonce starší než Vlkoš, protože první zmínka o této obci pochází z roku 1261. Také Kanovsko bylo církevním majetkem. V první polovině 15. století obec nakrátko uchvátili světští páni, později se však do majetku biskupů vrátila. Až na konci 16. století připadla k chropyňskému panství.
Kromě kostela sv. Prokopa ve Vlkoši a kaple sv. Cyrila a Metoděje v Kanovsku a již zmíněného mlýna najdeme v obci ještě několik drobných sakrálních památek. Pozoruhodné sousedy mají v jednom z místních statků, který hostí kolonii netopýřích maminek, které zde rok co rok vyvádějí mláďata. Statek se tak stal chráněnou přírodní památkou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
