Ohrozim se může pochlubit pravěkými mohylami i kouskem prvorepublikové dálnice

10. leden 2020

Ohrozim je dnes dominantou kraje hlavně díky svému kostelu a jeho špičaté věži. Už odpradávna to však bylo místo, které lákalo obyvatele k tomu se usadit. Potvrzuje to nejen první zmínka z roku 1141, ale i archeologické nálezy.

Osídlení pravěké můžeme vztahovat k přírodní památce Čubernice, kousek nad dnešní Plumlovskou přehradou. Právě zde se nacházelo hradiště osídlené už v pozdní době kamenné a ještě v eneolitu. Dodnes jsou z něj vidět nepatrné náznaky v terénu. Podle dostupných informací zde v 80. letech 19. století plumlovský řezník Pácl měl vykopat měděný poklad složený ze seker a dýk. Až na malý zlomek se většina depotu ztratila, nicméně jedna ze sekyr je k vidění například v olomouckém vlastivědném muzeu.

Kostel je položen na nejvyšším místě obce

Významný je také nález mohylového pohřebiště na vrchu Horka v roce 1923. Původně zde bylo mohyl více, 27 se jich však podařilo průzkumem zachytit a podle archeologů patří do období cca 3800 let před naším letopočtem, kdy tento kraj obývali lidé kultury nálevkovitých pohárů.

Je tedy vidět, že lidé v této krajině na mírném, východně exponovaném svahu Drahanské vrchoviny žili již odpradávna. Také první zmínka o obci je poměrně věkovitá. V roce 1141 patřila část vesnice k olomouckému kapitulnímu kostelu sv. Václava. Také později patřila část vesnice církevní vrchnosti – olomouckému klášteru sv. Kateřiny. V roce 1358 je jako držitel obce jmenován také Mikuláš Dítě z Ohrozimi. Tento zeman je mimochodem jmenován mezi loupeživými rytíři ve staré pověsti popisující úkladné vraždy na Čertově hrádku u Stínavy.

Hostinec jako za starých časů

Od roku 1384 patřila vesnice k plumlovskému panství. V té době už v Ohrozimi existovala fara. Ta zanikla za třicetileté války a byla jako kaplanka nejprve obnovena k roku 1785. Stařičký gotický kostel se sice dočkal 19. století, v jeho polovině už ale zdaleka nedostačoval potřebám obce, a tak byl v roce 1853 vysvěcen kostel nový, postavený v novorománském slohu. I díky tomu byla v roce 1859 v obci opět obnovena farnost.

Svatý Florian zachránil kostel před vyhořením

Je zajímavé, že obyvatelé obce našli dostatek prostředků na vybudování kostela. V roce 1822 totiž vesnice zcela vyhořela. Důkazem toho je socha sv. Floriana z roku 1828, kterou si místní na ochranu před ohněm vztyčili na návsi. Asi je opravdu ochránila. Když ke konci 19. století začal hořet kostel, prý jej zachránil stařičký kostelník. Svatý Florian mu při tom patrně pomáhal.

U Ohrozimi najdeme ještě jednu památku, nebo spíše to co z ní zbylo. Do obce vede od Prostějova silnice II. třídy č. 150. Starší z nás ještě pamatují její betonový povrch. U Ohrozimi však cesta končí a prudkou zatáčkou zamíří do vsi, odkud pokračuje jako běžná silnice. Je to jeden z mála pozůstatků dálkové silnice Plzeň – Ostrava, která se budovala ve 30. letech minulého století.

Budova školy

Ohrozim je krásné místo například pro pohled do kraje. Třeba z vrchu Horka nad vesnicí, kde stával větrný mlýn a kde jsou i stopy mohyl, můžeme vidět Prostějovsko jako na dlani. Při koukání pak člověk bezděky přemýšlí také nad podivným jménem obce. Historikové a jazykovědci se prozatím zcela neshodli. Podle některých se jedná o pojmenování podle vlastního jména zakladatele vesnice – jakéhosi Ohrozima, podle jiných je to staroslovanské slovo označující sídelní místo ohrazené nějakým valem. Možné je obojí a obojí by Ohrozimi docela slušelo.

autor: kbz
Spustit audio