Oprostovice ovládal pán zdejší tvrze. Do dnešních dnů se bohužel nedochovala

Jak už bylo řečeno, Oprostovice leží na Záhoří, v malebně zvlněné krajině předhůří Beskyd, přímo na svahu jednoho ze zdejších vrcholů, kterému se ne nadarmo říká Rozhledna. Vyhlídkovou věž bychom na něm hledali marně, stojí zde jen vysílač a také nadmořská výška 329 metrů horala rozhodně neohromí, stejně se však jedná o bod, odkud je výhled jako z opravdové rozhledny. Kelčský Javorník, sv. Hostýn je odsud jako na dlani. V nedalekých Soběchlebech svítí do daleka barokní chrám a přímo na sever odsud se rozkládá lesní masív na hřebeni Maleníku.

Významný rodák má na kapli pamětní desku|foto: Miroslav Kobza

I ze samotného horního konce obce je tento výhled ke spatření. Samotná vesnice se rozkládá na půl cesty mezi Bezuchovem a Radotínem, na silnici z Bystřice pod Hostýnem do Lipníka nad Bečvou. V dolní části vesnice se obce dotýká modrá turistická trasa mířící na jednu stranu k rozcestí U Huberta na Maleníku, na druhou pak až do Chropyně na nádraží. Nad vesnicí pak vede cyklotrasa křižující celé Záhoří.

Kousek od památného dubu stojí tato kaplička|foto: Miroslav Kobza

V samotné obci najdeme zajímavé stavby i přírodní památky. Nejviditelnější z nich je kaplička Panny Marie, se čtyřbokou zvonicí, která se nachází uprostřed obce na svažité návsi. Ze sakrálních staveb pak ještě stojí za připomenutí kamenný kříž rodiny Jančíkovy z roku 1859 a další kříž z roku 1847 stojící na výjezdu z obce směrem k Radotínu. V polích směrem k Radotínu stojí tak tzv. Štepánova kaplička a na horním konci obce i zajímaví Boží muka. Přímo naproti nim stojí památný strom – dub letní s obvodem kmene 385 cm, výškou 19 m a odhadovaným stářím mezi 150 až 200 lety.

Na kapličce se zvonicí najdeme také pamětní desku jednoho z místních slavných rodáků. Tím byl významný teolog a publicista ThDr. Bohumil Zlámal, který byl rovněž ceněným pedagogem a spisovatelem. Mimo jiné, napsal i historii rodné vesnice.

Kříž v dolní části obce|foto: Miroslav Kobza

V ní se můžeme dočíst, že první zmínka o obci pochází z roku 1241. Již v té době se po Oprostovicích psali zemané, kteří zde sídlili. Ve 14. století máme informace o existenci hrádku – tedy spíše tvrze v Oprostovicích, která je pak zmíněna ještě v polovině 15. století, kdy je vesnice prodána Petru ze Lhotky. Poslední zmínka o této stavbě je z roku 1466, kdy je uváděna jako pustá.

Po tvrzi už dnes není ani památky, stávala na zahradě domu č.p. 15 v severovýchodní části obce. Tvrziště mělo podle odborníků podlouhlý oválný tvar, s centrálním pahorkem o rozměrech asi 13 na 15 metrů, s okružním příkopem o šířce asi 11 až 16 metrů. Poslední zbytky tvrze byly srovnány v sedmdesátých letech. Patrně s ní nesouvisí ani starobylá studna ve dvoře přilehlého domu, která ovšem nese letopočet 1792.

Kaple při staré cestě do Soběchleb|foto: Miroslav Kobza

Oprostovice byly vždy zemědělskou obcí. V nedávné minulosti byly integrovány pod nedaleké Dřevohostice, po roce 1990 však vesnice, kde dnes žije kolem 110 obyvatel, opět získala samostatnost. Svou malebností láká alespoň k průjezdu a z horního konce i k dalekým výhledům.